SLOKA 68
sādhavo hṛdayaṁ mahyaṁ
sādhūnāṁ hṛdayaṁ tv aham
mad-anyat te na jānanti
nāhaṁ tebhyo manāg api
sādhavaḥ—čistí oddaní; hṛdayam—v srdci; mahyam—Mne; sādhūnām—i čistých oddaných; hṛdayam—v srdci; tu—vskutku; aham—Já jsem; mat-anyat—cokoliv jiného než Mě; te—oni; na—ne; jānanti — znají; na—ne; aham—Já; tebhyaḥ—než je; manāk api—ani v nejmenším.
“Čistý oddaný je stále v Mém srdci a Já jsem stále v srdci čistého oddaného. Moji oddaní neznají nic než Mě a Já neznám nikoho jiného než je.”
Když chtěl Durvāsā Muni potrestat Mahārāje Ambarīṣe, znamená to, že chtěl způsobit bolest srdci Nejvyšší Osobnosti Božství, neboť Pán říká: sādhavo hṛdayaṁ mahyam — “Čistého oddaného nosím stále ve svém srdci.” Pán cítí stejně jako otec, kterého bolí, když jeho dítě sužuje bolest. Proto jsou přestupky u lotosových nohou oddaného tak závažné. Caitanya Mahāprabhu kladl velký důraz na to, aby se nikdo nedopouštěl přestupků u lotosových nohou oddaného. Tyto přestupky bývají přirovnány k šílenému slonu — když šílený slon vnikne do zahrady, celou ji zpustoší. Člověk si tedy musí dávat velký pozor, aby nepáchal přestupky u lotosových nohou čistého oddaného. Mahārāja Ambarīṣa se ve skutečnosti ničím neprovinil a Durvāsā Muni ho chtěl zbytečně a bezdůvodně potrestat. Mahārāja Ambarīṣa chtěl ukončit Ekādaśī-pāraṇu — součást své oddané služby pro potěšení Nejvyšší Osobnosti Božství — a proto se napil vody. Durvāsā Muni, přestože byl velký mystický brāhmaṇa, však neuměl situaci náležitě posoudit. To je rozdíl mezi čistým oddaným a takzvaným védským učencem. Oddaní jsou stále v Pánově srdci, a proto dostávají veškeré potřebné pokyny přímo od Něho, jak Pán sám potvrzuje v Bhagavad- gītě (10.11):
teṣām evānukampārtham
aham ajñāna-jaṁ tamaḥ
nāśayāmy ātma-bhāva-stho
jñāna-dīpena bhāsvatā
“Sídlím v jejich srdcích, a abych jim projevil zvláštní milost, zářící lampou poznání rozptyluji temnotu zrozenou z nevědomosti.” Oddaný nedělá nic, co by neschválil Nejvyšší Pán. Je řečeno: vaiṣṇavera kriyā-mudrā vijñeha nā bujhaya. Ani ten nejučenější a nejzkušenější člověk nedokáže pochopit jednání vaiṣṇavy, čistého oddaného. Nikdo by proto neměl čistého vaiṣṇavu kritizovat. Vaiṣṇava ví, co dělá — všechny jeho činy jsou naprosto správné, protože je pod stálým vedením Nejvyšší Osobnosti Božství.