SLOKA 20
prīto ’smy anugṛhīto ’smi
tava bhāgavatasya vai
darśana-sparśanālāpair
ātithyenātma-medhasā
prītaḥ—velice spokojený; asmi—jsem; anugṛhītaḥ—poctěný velikou přízní; asmi—jsem; tava—tvoje; bhāgavatasya—jelikož jsi čistý oddaný; vai—jistě; darśana—pohledem na tebe; sparśana—a dotknutím se tvých nohou; ālāpaiḥ—hovorem s tebou; ātithyena—tvou pohostinností; ātma- medhasā—pomocí mé inteligence.
Durvāsā Muni pravil: “Velice jsi mě potěšil, můj milý králi. Nejprve jsem tě považoval za obyčejného člověka a přijal tvou pohostinnost, ale později jsem svou inteligencí pochopil, že jsi nanejvýš vznešený oddaný Pána. Těší mě tedy už jen to, že jsem tě mohl vidět, dotknout se tvých nohou a mluvit s tebou, a jsem ti za to zavázán.”
Je řečeno: vaiṣṇavera kriyā-mudrā vijñeha nā bujhaya — ani velice inteligentní člověk nemůže pochopit jednání čistého vaiṣṇavy. Durvāsā Muni byl velký mystický yogī, a proto zprvu mylně pokládal Mahārāje Ambarīṣe za obyčejnou lidskou bytost a chtěl ho potrestat. To je výsledek nepochopení vaiṣṇavy. Když však Durvāsu Muniho pronásledovala Sudarśana cakra, jeho inteligence se vyjasnila. Proto se zde objevuje slovo ātma- medhasā, které vyjadřuje, že z vlastní zkušenosti pochopil, jak vznešeným vaiṣṇavou král je. Když Durvāsu Muniho stíhala Sudarśana cakra, hledal útočiště u Pána Brahmy a Pána Śivy, a dokonce se mu podařilo vstoupit do duchovního světa, setkat se s Nejvyšším Pánem, Osobností Božství, a mluvit s Ním tváří v tvář — ale nic z toho jej před Sudarśana cakrou nezachránilo. Z vlastní zkušenosti tedy poznal, jakou má vaiṣṇava moc. Proto je řečeno: vaiṣṇavera kriyā-mudrā vijñeha nā bujhaya — ani ten nejučenější člověk nechápe hodnotu vaiṣṇavy. Takzvaní jñānī a yogīni se mohou při zkoumání charakteru vaiṣṇavy kdykoliv zmýlit. Vaiṣṇavu lze poznat podle toho, že ho Nejvyšší Pán bohatě obdařil svou přízní, což je vidět na jeho nepochopitelném jednání.