SLOKA 27
ity etat puṇyam ākhyānam
ambarīṣasya bhūpate
saṅkīrtayann anudhyāyan
bhakto bhagavato bhavet
iti—takto; etat—toto; puṇyam ākhyānam—zbožné jednání v historii; ambarīṣasya—Mahārāje Ambarīṣe; bhūpate—ó králi (Mahārāji Parīkṣite); saṅkīrtayan—opěvováním, opakováním; anudhyāyan—nebo meditací o; bhaktaḥ—oddaný; bhagavataḥ—Nejvyšší Osobnosti Božství; bhavet—může se stát.
Ten, kdo vypráví tento příběh o činnostech Mahārāje Ambarīṣe, nebo o něm dokonce jen přemýšlí, se bezpochyby stane čistým oddaným Pána.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura na tomto místě uvádí velmi výstižný příklad. Ten, kdo chce mít čím dál víc peněz, se nespokojí ani s tím, že je milionář či multimilionář, ale chce jakýmkoliv způsobem bohatnout ještě dál. Stejně uvažuje i oddaný — není nikdy natolik spokojený, aby si myslel: “Toto je hranice mé oddané služby.” Čím více Pánu slouží, tím více služby chce ještě vykonat. Taková je povaha oddaného. Mahārāja Ambarīṣa byl ve svém rodinném životě nepochybně čistým oddaným a ve všech ohledech dokonalý, neboť svou mysl a všechny smysly používal výhradně v oddané službě (sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayor vacāṁsi vaikuṇṭha-guṇānuvarṇane). Z tohoto důvodu byl vnitřně spokojený (sarvopādhi-vinirmuktaṁ tat-paratvena nirmalam / hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa- sevanaṁ bhaktir ucyate). Přesto však odešel z domova a vydal se do lesa, aby soustředil mysl výhradně na lotosové nohy Kṛṣṇy, tak jako se obchodník snaží vydělávat víc a víc, přestože mu, co se týče bohatství, již nic nechybí. Díky této snaze neustále expandovat svou oddanou službu oddaný dosahuje nejvznešenějšího postavení. Zatímco na úrovni karmy se obchodník, který chce stále více peněz, jen víc a víc zaplétá, oddaný je čím dál tím osvobozenější.