SLOKA 51
saṅgaṁ tyajeta mithuna-vratīnāṁ mumukṣuḥ
sarvātmanā na visṛjed bahir-indriyāṇi
ekaś caran rahasi cittam ananta īśe
yuñjīta tad-vratiṣu sādhuṣu cet prasaṅgaḥ
saṅgam—společenství; tyajeta—musí odmítnout; mithuna-vratīnām — toho, kdo se oddává sexu, ať už dovolenému, nebo nedovolenému; mumukṣuḥ—ti, kdo chtějí dosáhnout osvobození; sarva-ātmanā—v každém ohledu; na—ne; visṛjet—používat; bahiḥ-indriyāṇi—vnější smysly; ekaḥ—sám; caran—pohybující se; rahasi—na odlehlém místě; cittam — srdce; anante īśe—upřené na lotosové nohy neomezené Nejvyšší Osobnosti Božství; yuñjīta—člověk se může sdružovat; tat-vratiṣu—s lidmi stejné kategorie (toužícími po vysvobození z hmotných pout); sādhuṣu — s těmito světci; cet—jestliže; prasaṅgaḥ—chce se stýkat.
“Ten, kdo touží po vysvobození z hmotných pout, se musí vzdát společnosti všech, kteří dychtí po sexu, a nesmí používat své smysly k vnějším činnostem (dívat se, poslouchat, mluvit, chodit a tak dále). Měl by se zdržovat v ústraní, upírat mysl pouze na lotosové nohy neomezené Osobnosti Božství, a jestliže chce mít nějakou společnost, má se sdružovat s těmi, kdo jednají podobně.”
Saubhari Muni vyvozuje závěry ze své vlastní zkušenosti a učí, že ti, kdo chtějí překonat hmotný oceán, se musejí vzdát společnosti všech, kteří touží po sexu a hromadění peněz. Totéž radil Śrī Caitanya Mahāprabhu:
niṣkiñcanasya bhagavad-bhajanonmukasya
pāraṁ paraṁ jigamiṣor bhava-sāgarasya
sandarśanaṁ viṣayiṇām atha yoṣitāṁ ca
hā hanta hanta viṣa-bhakṣaṇato 'py asādhu
(Caitanya-candrodaya-nāṭaka 8.27)
“Pro toho, kdo s veškerou vážností touží překonat hmotný oceán a zaměstnat se transcendentální láskyplnou službou Pánu bez hmotných motivů, je pohled na materialistu holdujícího smyslovému požitku nebo na ženu s podobnými zájmy horší než se úmyslně napít jedu.”
Ten, kdo si přeje být plně vysvobozen z hmotných pout, se může věnovat transcendentální láskyplné službě Pánu. Nesmí se sdružovat s těmi, kdo jsou viṣayī — s materialisty a osobami toužícími po pohlavním životě. Každý materialista má zájem o sex. Je tedy jasně řečeno, že vznešená svatá osoba se má vyhýbat společnosti lidí s hmotnými sklony. Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura také doporučuje, aby oddaný sloužil ācāryům, a pokud touží po nějaké společnosti, nechť je to společnost oddaných (tāṅdera caraṇa sevi bhakta-sane vāsa). Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy zakládá mnohá střediska právě proto, aby vytvářelo oddané. Záměrem je, aby se lidé sdružováním se členy těchto středisek automaticky zbavili zájmu o hmotné záležitosti. Přestože je to ctižádostivý plán, milostí Śrī Caitanyi Mahāprabhua se tato společnost ukazuje být účinnou. Tím, že se obyčejní lidé začínají sdružovat s členy hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, přijímají prasādam a zpívají Hare Kṛṣṇa mantru, dělají znatelný pokrok. Saubhari Muni lituje, že se špatné společnosti nevyhnul ani ve vodních hlubinách. Poklesl kvůli nevhodné společnosti pářících se ryb. Ani osamělé místo není bezpečné, pokud tam chybí dobrá společnost.