Poslání Pána Čaitanji

Pán Čaitanja Maháprabhu nařídil svým žákům, aby psali knihy zaobírající se vĕdou o Krišnovi, což je úkol, který Jeho následovníci plní až do dnešního dne. Pojednání podrobnĕ rozvádĕjící filosofii, kterou učil Pán Čaitanja, jsou velice početná, vyčerpávající a sourodá díky systému učednické posloupnosti. Přestože byl Pán Čaitanja již ve svém mládí vyhlášeným učencem, zanechal po sobĕ pouze osm veršů zvaných Śikṣāṣṭaka. Tyto verše jasnĕ vyjevují Jeho poslání a učení. Zde je překlad tĕchto vrcholnĕ cenných modliteb:

1

Sláva sankírtanu Šrí Krišny, který očišťuje srdce od všeho prachu, hromadĕného dlouhá léta, a hasí požár podmínĕného života v kolobĕhu zrození a smrti! Toto sankírtanové hnutí je nejvĕtším požehnáním celému lidstvu, neboť šíří paprsky dobrotivého mĕsíce. Je životem všeho transcendentálního poznání. Zvĕtšuje oceán transcendentální blaženosti a umožňuje nám plnĕ vychutnat nektar, po kterém stále toužíme.

2

Ó můj Pane, Tvé samotné svaté jméno může poskytnout živým bytostem veškerá požehnání, a proto máš stovky a milióny jmen, jako je Krišna a Góvinda. Do tĕchto transcendentálních jmen jsi vložil všechny své transcendentální energie. Na jejich zpívání se dokonce ani nevztahují žádná pevná pravidla. Ó můj Pane, ze své laskavosti nám umožňuješ snadný přístup k Tobĕ prostřednictvím svých svatých jmen, ale já jsem takový nešťastník, že mĕ vůbec nepřitahují.

3

Človĕk má zpívat svaté jméno Pána v pokorném rozpoložení mysli. Má se považovat za nižšího, než je tráva na ulici, má být tolerantnĕjší než strom, prostý veškeré pýchy a vždy připravený vzdávat úctu druhým. V takovém stavu mysli může zpívat svaté jméno Pána neustále.

4

Ó všemocný Pane, nepřeji si hromadit bohatství, ani netoužím po krásných ženách a jakýchkoliv stoupencích. Vše, co chci, je bezpříčinná oddaná služba Tobĕ život za životem.

5

Ó synu Mahárádže Nandy (Krišno), jsem Tvůj vĕčný služebník, ale nĕjak se stalo, že jsem spadl do oceánu zrození a smrti. Prosím, vyzvedni mĕ z tohoto oceánu smrti a umísti mĕ jako jeden z atomů u Tvých lotosových nohou.

6

Ó můj Pane, kdy budou mé oči zdobit slzy lásky, neustále tekoucí při zpívání Tvého svatého jména? Kdy se mi zalkne hlas a kdy se mi při vyslovení Tvého jména zježí chlupy na tĕle?

7

Ó Góvindo! V odloučení od Tebe je pro mĕ jeden okamžik jako dvanáct let, ba i víc. Slzy se mi řinou z očí jako přívaly deštĕ a ve Tvé nepřítomnosti se na svĕtĕ cítím zcela opuštĕný.

8

Nemám jiného Pána než Krišnu a On jím zůstane, i když mĕ hrubĕ obejme nebo mi zlomí srdce tím, že se mi neukáže. Má naprostou svobodu dĕlat si, co se Mu zlíbí, neboť je stále a bezpodmínečnĕ mým Pánem, jehož uctívám.