Kapitola 15

Sloka 15.1: Nejvyšší Pán pravil: Mluví se o věčném banyánu, jehož kořeny směřují nahoru a větve dolů a jehož listy jsou védské hymny. Kdo zná tento strom, je znalcem Véd.

Sloka 15.2: Větve toho stromu směřují dolů i nahoru a vyživují je tři kvality hmotné přírody. Výhonky jsou předměty smyslového vnímání. Strom má také kořeny směřující dolů, a ty se upínají k plodonosným činům lidské společnosti.

Sloka 15.3–4: Skutečnou podobu tohoto stromu není možné v tomto světě vnímat. Nikdo neví, kde končí, kde začíná a na čem spočívá. Člověk ale musí s odhodláním skácet tento pevně zakořeněný strom zbraní odpoutanosti. Pak musí najít to místo, odkud se už nikdy nevrátí, a odevzdat se Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, v němž má všechno svůj počátek a z něhož se už od nepaměti všechno šíří.

Sloka 15.5: Ti, kdo jsou prostí pýchy, iluze a nevhodné společnosti, kdo znají věčné a skoncovali s hmotným chtíčem, kdo jsou nedotčení protiklady štěstí a neštěstí, kdo nejsou zmatení a vědí, jak se odevzdat Nejvyšší Osobě, dosahují onoho věčného království.

Sloka 15.6: Toto Mé svrchované sídlo neosvětluje Slunce ani Měsíc, oheň ani elektřina. Kdokoliv tam dospěje, ten se nikdy nevrátí do hmotného světa.

Sloka 15.7: Živé bytosti v tomto podmíněném světě jsou Mé věčné dílčí části. Jelikož ale žijí podmíněným životem, svádějí těžký boj se šesti smysly, mezi něž patří i mysl.

Sloka 15.8: Živá bytost v hmotném světě přenáší svá různá pojetí života z jednoho těla do druhého, stejně jako vzduch přenáší vůně. Tak přijímá tělo jednoho druhu a znovu ho opouští, aby přijala další.

Sloka 15.9: Když takto živá bytost přijme další hrubohmotné tělo, získá určité uši, oči, jazyk, nos a hmat, seskupené kolem mysli. S jejich pomocí si pak užívá příslušných smyslových předmětů.

Sloka 15.10: Hloupí lidé nechápou, jak živá bytost opouští své tělo ani jakého těla si užívá pod vlivem kvalit hmotné přírody. Ale ten, kdo má oči cvičené v poznání, to všechno vidí.

Sloka 15.11: Usilující transcendentalisté, kteří už dosáhli seberealizace, to všechno vidí jasně. Ale ti, kdo nemají vyvinutou mysl a seberealizace nedosáhli, nevidí, co se děje, i když se o to pokoušejí.

Sloka 15.12: Záře Slunce, která rozptyluje temnotu tohoto vesmíru, vychází ze Mě, a stejně tak i záře Měsíce a záře ohně.

Sloka 15.13: Vstupuji do všech planet a svou energií je udržuji na jejich oběžných drahách. V podobě Měsíce dodávám životní šťávu všem rostlinám.

Sloka 15.14: Jsem trávicí oheň v tělech všech živých bytostí a ve spojení s vycházejícím a vcházejícím vzduchem života trávím čtyři druhy potravy.

Sloka 15.15: Sídlím v srdci každého a ode Mne pochází paměť, poznání a zapomnění. Všechny Védy vedou k poznání Mě; Já jsem sestavil Vedāntu a jsem znalcem Véd.

Sloka 15.16: Existují dva druhy bytostí: pomíjivé a nepomíjivé. V hmotném světě je každá živá bytost pomíjivá a o každé bytosti v duchovním světě je řečeno, že je nepomíjivá.

Sloka 15.17: Besides these two, there is the greatest living personality, the Supreme Soul, the imperishable Lord Himself, who has entered the three worlds and is maintaining them.

Sloka 15.18: Jelikož jsem transcendentální, nad pomíjivými i nepomíjivými, a jelikož jsem největší, jsem ve světě i ve Védách oslavovaný jako Nejvyšší Osoba.

Sloka 15.19: Každý, kdo Mě bez pochyb zná jako Nejvyšší Osobnost Božství, zná vše, a proto Mi celou svou bytostí oddaně slouží, ó synu Bharaty.

Sloka 15.20: This is the most confidential part of the Vedic scriptures, O sinless one, and it is disclosed now by Me. Whoever understands this will become wise, and his endeavors will know perfection.