Kapitola 6

Sloka 6.1: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Ten, kdo není připoutaný k výsledkům svých činů a jedná, jak mu ukládá povinnost, je pravý mystik a sannyāsī – nikoliv ten, kdo nezapaluje oheň a neplní žádnou povinnost.

Sloka 6.2: To, čemu se říká odříkání, je také jóga neboli spojení s Nejvyšším, protože nikdo se nestane jógím, pokud se nezřekne touhy po smyslovém požitku.

Sloka 6.3: Je řečeno, že činy jsou prostředkem pro toho, kdo s osmistupňovým systémem jógy teprve začíná, a ukončení všech hmotných činností je prostředkem pro toho, kdo se v józe už ustálil.

Sloka 6.4: Když se člověk zřekl všech hmotných tužeb, a tak už nejedná pro smyslový požitek ani pro plody svých činů, říká se, že je na vrcholu jógového žebříku.

Sloka 6.5: Člověk se musí pomocí své mysli osvobodit a nedopustit vlastní úpadek. Mysl je jak přítel podmíněné duše, tak i její nepřítel.

Sloka 6.6: Mysl je nejlepším přítelem toho, kdo ji přemohl, ale pro toho, kdo to nedokázal, zůstává největším nepřítelem.

Sloka 6.7: Ten, kdo přemohl mysl, již dosáhl Nadduše, jelikož získal klid. Takový člověk vnímá štěstí i neštěstí, horko i chlad, poctu i potupu stejně.

Sloka 6.8: Když je někdo úplně spokojený díky tomu, že získal poznání a uvedl ho do života, říká se mu seberealizovaný jógí (či mystik). Je na transcendentální úrovni a umí se ovládat. Na všechno pohlíží stejně, ať jsou to oblázky, kámen nebo zlato.

Sloka 6.9: Za ještě pokročilejšího je považovaný ten, kdo se staví stejně k upřímným příznivcům, milujícím dobrodincům, nestranným lidem, prostředníkům, lidem plným zášti, přátelům i nepřátelům, zbožným i hříšníkům.

Sloka 6.10: Transcendentalista má stále zaměstnávat své tělo, mysl i sebe sama ve vztahu s Nejvyšším, sám, v ústraní, s myslí stále pozornou, a nenechat se zlákat rušivými vlivy, jako jsou pocity vlastnictví.

Sloka 6.11–12: K provádění jógy se má člověk odebrat na odlehlé posvátné místo. Tam má na zemi rozprostřít trávu kuśa a pokrýt ji jelení kůží a měkkou látkou. Sedátko nemá být ani příliš vysoké, ani příliš nízké, aby jógí seděl pevně. Tak se má cvičit v józe ovládáním mysli, smyslů a činností a soustředěním mysli na jediný bod, aby tak očistil své srdce.

Sloka 6.13–14: Jógí má držet tělo, krk a hlavu vzpřímené a upřeně hledět na špičku nosu. S nevzrušenou, ovládnutou myslí, beze strachu a úplně se vyhýbající sexu má v srdci meditovat o Mně a učinit Mě konečným cílem svého života.

Sloka 6.15: Takto praktikující mystik, který neustále ovládá své tělo, mysl a jednání, ukončí hmotnou existenci a tak dosáhne Božího království (Kṛṣṇova sídla).

Sloka 6.16: Ó Arjuno, jógím se nestane ten, kdo se přejídá ani kdo jí příliš málo, kdo spí moc nebo kdo nespí dostatečně.

Sloka 6.17: Ten, kdo je umírněný ve svém jedení, spaní, odpočinku i práci, může prováděním jógy odstranit všechny hmotné těžkosti.

Sloka 6.18: Když jógí cvičením jógy ukázní činnosti své mysli a bez hmotných tužeb spočívá v transcendenci, tehdy se říká, že je ustálený v józe.

Sloka 6.19: Stejně jako se nechvěje plamen lampy v závětří, tak i transcendentalista s ovládnutou myslí zůstává vždy stálý ve své meditaci o transcendentálním Já.

Sloka 6.20–23: Stav dokonalosti zvaný trans neboli samādhi nastává tehdy, když se mysl cvičením jógy úplně odpoutá od mentálních činností spojených s hmotou. Známkou toho je schopnost vidět pomocí čisté mysli sebe sama a být vnitřně spokojený. V tomto stavu člověk stále cítí transcendentální štěstí, vnímané transcendentálními smysly. Kdo dosáhne této úrovně, už se nikdy nevzdálí od pravdy a už nechce v hmotném světě nic získat. V tomto stavu jím nemohou otřást ani ty největší těžkosti. To je skutečné osvobození od všeho utrpení pocházejícího ze styku s hmotou.

Sloka 6.24: One should engage oneself in the practice of yoga with determination and faith and not be deviated from the path. One should abandon, without exception, all material desires born of mental speculation and thus control all the senses on all sides by the mind.

Sloka 6.25: Postupně, krok za krokem, by se měl jógí pomocí inteligence s pevným přesvědčením ustálit v transu, upnout mysl na pravé já a nemyslet na nic jiného.

Sloka 6.26: Ať už se mysl pro svou přelétavou a nestálou povahu zatoulá kamkoliv, jógí ji musí usměrnit a znovu přivést pod svou vládu.

Sloka 6.27: Jógí, jehož mysl se upíná ke Mně, dosahuje nejvyššího transcendentálního štěstí. Překonává kvalitu vášně, vnímá svou kvalitativní totožnost s Nejvyšším, a tak se zbavuje všech následků dřívějších činů.

Sloka 6.28: Poté, co se neustále praktikující jógí takto naučil sebeovládání a zbavil všeho hmotného znečištění, dospívá k dokonalé blaženosti v transcendentální láskyplné službě Pánu.

Sloka 6.29: Pravý jógí Mě vidí ve všech bytostech a vidí také každou bytost ve Mně. Takový seberealizovaný člověk vidí Mě, stejného Nejvyššího Pána, všude.

Sloka 6.30: Kdo Mě vidí všude a všechno vidí ve Mně, ten Mě nikdy neztratí a Já nikdy neztratím jeho.

Sloka 6.31: Such a yogī, who engages in the worshipful service of the Supersoul, knowing that I and the Supersoul are one, remains always in Me in all circumstances.

Sloka 6.32: Dokonalý jógí je ten, kdo díky srovnání se sebou samým vidí všechny bytosti stejně v jejich štěstí i neštěstí, ó Arjuno.

Sloka 6.33: Arjuna pravil: Ó Madhusūdano, systém jógy, který jsi shrnul, mi připadá nepraktický a neudržitelný, protože mysl je přelétavá a nestálá.

Sloka 6.34: Ó Kṛṣṇo, mysl je neklidná, vzrušená, umíněná a velice silná. Myslím, že podrobit si ji je těžší než zkrotit vítr.

Sloka 6.35: Śrī Kṛṣṇa pravil: Ó synu Kuntī, válečníku mocných paží, ovládnout neklidnou mysl je bezpochyby velmi těžké, ale je to možné vhodným cvičením a odpoutaností.

Sloka 6.36: Pro toho, kdo má nezkrocenou mysl, je seberealizace obtížná, ale ten, kdo svou mysl ovládá a vynakládá patřičné úsilí, bude úspěšný. To je Můj názor.

Sloka 6.37: Arjuna řekl: Ó Kṛṣṇo, jaký osud čeká neúspěšného transcendentalistu, který s vírou nastoupil cestu seberealizace, ale pak z ní kvůli světskému rozptýlení sešel a nedosáhl v mystice dokonalosti?

Sloka 6.38: Ó Kṛṣṇo s mocnými pažemi, nepřijde člověk, který se ztratí na cestě transcendence, o duchovní i hmotný prospěch a nezanikne jako rozervaný mrak, bez jakéhokoliv postavení?

Sloka 6.39: Takovou mám pochybnost, ó Kṛṣṇo, a prosím Tě, abys ji beze zbytku rozptýlil. Nikdo jiný než Ty to nedokáže.

Sloka 6.40: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Ó synu Pṛthy, transcendentalistu, který se věnuje příznivým činnostem, nepotká zkáza ani v tomto hmotném světě, ani v duchovním. Kdo koná dobro, Můj příteli, toho nikdy nepřemůže zlo.

Sloka 6.41: Neúspěšný jógí se po mnoha letech života plného požitku na planetách zbožných živých bytostí narodí v rodině ctnostných lidí nebo v rodině zámožné aristokracie.

Sloka 6.42: Anebo ti, kdo jsou neúspěšní po dlouhodobém provádění jógy, se narodí v rodinách transcendentalistů, kteří jsou přirozeně velmi moudří. Takové zrození je v tomto světě skutečně vzácné.

Sloka 6.43: Po takovém zrození tito transcendentalisté oživí vědomí ze svých minulých životů a usilují o další pokrok, aby dosáhli dokonalého úspěchu, ó synu Kurua.

Sloka 6.44: Díky oživenému vědomí z předchozího života začnou takového jógího automaticky přitahovat principy jógy, aniž by je vyhledával. Tento zvídavý transcendentalista stojí vždy nad obřadními zásadami písem.

Sloka 6.45: A když jógí upřímně usiluje o další pokrok a zbaví se veškerých nečistot, dospěje po mnoha a mnoha životech praktikování k dokonalosti a nakonec dosáhne nejvyššího cíle.

Sloka 6.46: Jógí je výš než asketa, výš než empirik a výš než ten, kdo jedná pro plody. Proto buď za všech okolností jógí, ó Arjuno.

Sloka 6.47: Ten z jógích, který se ke Mně stále s velkou vírou upíná, ve svém nitru na Mě myslí a prokazuje Mi transcendentální láskyplnou službu, je se Mnou nejdůvěrněji spojený a je ze všech nejvyšší. To je Můj názor.