No edit permissions for isiZulu

Sloka 6.44

pūrvābhyāsena tenaiva
hriyate hy avaśo ’pi saḥ
jijñāsur api yogasya
śabda-brahmātivartate

pūrva — dřívějším; abhyāsena — praktikováním; tena — tím; eva — zajisté; hriyate — je přitahovaný; hi — bezpečně; avaśaḥ — automaticky; api — také; saḥ — on; jijñāsuḥ — zvídavý; api — dokonce; yogasya — ohledně jógy; śabda-brahma — védské obřady; ativartate — překonává.

Díky oživenému vědomí z předchozího života začnou takového jógího automaticky přitahovat principy jógy, aniž by je vyhledával. Tento zvídavý transcendentalista stojí vždy nad obřadními zásadami písem.

Pokročilé jógí příliš nepřitahují obřady popsané v písmech, ale zato je automaticky přitahují jógové principy, které jim mohou pomoci k úplnému vědomí Kṛṣṇy, k nejvyšší dokonalosti jógy. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (3.33.7) je ohledně nezájmu pokročilých transcendentalistů o védské obřady řečeno:

aho bata śva-paco ’to garīyān
yaj-jihvāgre vartate nāma tubhyam
tepus tapas te juhuvuḥ sasnur āryā
brahmānūcur nāma gṛṇanti ye te

„Ó můj Pane! Lidé, kteří zpívají Tvá svatá jména, jsou nesmírně duchovně pokročilí, a to i když se narodili v rodinách pojídačů psů. Bezpochyby již podstoupili veškerou sebekázeň, vykonali všechny druhy obětí, vykoupali se na všech posvátných místech a prostudovali všechna písma.“

Názorně to ukázal Pán Caitanya, když přijal Haridāse Ṭhākura za jednoho ze svých nejvýznačnějších žáků, přestože se Ṭhākura Haridāsa narodil v muslimské rodině. Pán Caitanya ho jmenoval nāmācāryou za to, že bezvýhradně dodržoval slib každý den pronést tři sta tisíc Pánových svatých jmen Hare Kṛṣṇa Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa Hare Hare/Hare Rāma Hare Rāma, Rāma Rāma Hare Hare. A jelikož zpíval svaté jméno Pána neustále, rozumí se, že ve svém předchozím životě musel projít všemi obřadními postupy Véd, śabda-brahma. To znamená, že nikdo nemůže rozvíjet vědomí Kṛṣṇy a začít zpívat svaté jméno Pána, Hare Kṛṣṇa, aniž by nebyl očištěný.

« Previous Next »