TEXT 7
pravṛttiṁ ca nivṛttiṁ ca
janā na vidur āsurāḥ
na śaucaṁ nāpi cācāro
na satyaṁ teṣu vidyate
pravṛttim — jak jednat správně; ca — také; nivṛttim — jak nejednat nesprávně; ca — a; janāḥ — osoby; na — nikdy; viduḥ — vědí; āsurāḥ — démonských vlastností; na — nikdy; śaucam — čistota; na — ani; api — také; ca — a; ācāraḥ — chování; na — nikdy; satyam — pravda; teṣu — u nich; vidyate — je.
Démoni nevědí, co se má a co nemá dělat. Nenajdeme u nich čistotu, náležité chování ani pravdu.
Každá civilizovaná společnost se od samého počátku řídí určitým souborem usměrňujících pravidel, jež jsou uvedena v písmech. Zvláště árjové, stoupenci védské kultury, kteří jsou nejpokročilejší z civilizovaných lidí, považují ty, kdo nenásledují příkazy písem, za démony. Proto je zde řečeno, že démoni pravidla písem neznají a nemají ani sklon je dodržovat. Většina z nich je vůbec nezná, a i ti, kteří je znají, nemají snahu se jimi řídit. Chybí jim víra a ochota jednat podle védských pokynů. Jsou zásadně nečistí vně i uvnitř. Je třeba vždy dbát na čistotu těla—pravidelně se koupat, čistit si zuby, holit se, stříhat se, měnit si šaty a tak dále. K udržení vnitřní čistoty je nutné mít neustále na paměti svatá jména Boha a zpívat Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Démoni nemají tato pravidla vnější a vnitřní čistoty rádi a neřídí se jimi.
Je dáno mnoho pravidel lidského chování, jako například zákoník lidstva zvaný Manu-saṁhitā. Hindové se Manu-saṁhitou řídí dodnes. Z této knihy jsou odvozeny zákony o dědictví a jiná zákonná ustanovení. Rovněž je v ní jasně řečeno, že ženě se nemá nikdy dávat volnost. Tím se nemyslí, že by se ženy měly držet v otroctví, ale že jsou jako děti. Dětem se také nedává svoboda, což ovšem neznamená, že se s nimi zachází jako s otroky. Démoni v současné době na tyto pokyny nedbají a myslí si, že ženy mají mít stejnou volnost jako muži. To však vůbec nezlepšuje společenskou situaci ve světě. Ženě má být správně v každém období jejího života poskytnuta ochrana. V dětství ji má chránit otec, v mládí manžel a ve stáří dospělí synové. To je podle Manu-saṁhity správné společenské chování. Moderní vzdělání však uměle vytváří pojetí feminismu, které je plné pýchy, a manželství je následkem toho již prakticky jen fantazií. Ani mravnost žen dnes není příliš uspokojivá. Démoni tedy nepřijmou žádný pokyn, který je pro společnost prospěšný, a jelikož se neřídí zkušenostmi velkých mudrců a jimi sepsanými usměrňujícími pravidly, jejich společenská úroveň je nesmírně ubohá.