TEXT 31
nāyaṁ loko ’sty ayajñasya
kuto ’nyaḥ kuru-sattama
na — nikdy; ayam — tato; lokaḥ — planeta; asti — je; ayajñasya — pro toho, kdo nekoná žádnou oběť; kutaḥ — kde je; anyaḥ — jiná; kuru-sat-tama — ó nejlepší mezi Kuruovci.
Ó nejlepší z kuruovské dynastie, bez oběti nelze nikdy žít šťastně na této planetě či v tomto životě — a což potom v příštím?
Ať se živá bytost nachází v jakékoliv formě hmotné existence, stále nezná své skutečné postavení. Jinými slovy — existence v hmotném světě je důsledkem četných reakcí za naše hříšné životy. Nevědomost je příčinou hříšného života a hříšný život je příčinou toho, že se vlečeme dál v hmotné existenci. Lidská forma života představuje jedinou možnost úniku z tohoto zajetí. Vedy nám tedy k útěku dávají příležitost — uvádějí cesty náboženství, hospodářského zajištění, usměrněného uspokojování smyslů a nakonec prostředky, jak ze strastiplné situace uniknout úplně. Cesta náboženství neboli různé druhy oběti, jež byly doporučeny dříve, automaticky řeší naše hospodářské problémy. Díky yajñi můžeme mít dostatek potravy, mléka a tak dále — dokonce i při takzvaném přibývání obyvatelstva. Když je tělo plně zaopatřeno, přirozeně následuje touha uspokojit smysly. Proto Vedy stanovují posvátné manželství umožňující usměrněný smyslový požitek. Tak se živá bytost postupně dostává na úroveň vysvobození z pout hmoty a nejvyšší dokonalostí svobodného života je stýkat se s Nejvyšším Pánem. Jak již bylo uvedeno, dokonalosti je dosaženo konáním yajñi (oběti). Pokud však někdo o yajñu podle pokynů Ved nemá zájem, jak může očekávat šťastný život v tomto těle, nemluvě o dalším těle na jiné planetě? Na různých nebeských planetách jsou různé úrovně hmotného blahobytu a ve všech případech čeká ty, kdo konají různé druhy yajñi, nesmírné štěstí. Avšak nejvyšším štěstím, jakého se může dostat člověku, je dospět rozvíjením vědomí Kṛṣṇy na duchovní planety. Život plný vědomí Kṛṣṇy tedy řeší všechny problémy hmotné existence.