Text 1
śrī-caitanya-padāmbhoja-
madhupebhyo namo namaḥ
kathañcid āśrayād yeṣāṁ
śvāpi tad-gandha-bhāg bhavet
śrī-caitanya – Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua; pada-ambhoja – lotosové nohy; madhu – med; pebhyaḥ – tĕm, kdo pijí; namaḥ – uctivé poklony; namaḥ – uctivé poklony; kathañcit – trochu z toho; āśrayāt – když přijme útočištĕ; yeṣām – u nichž; śvā – pes; api – také; tat-gandha – vůnĕ lotosového kvĕtu; bhāk – podílníkem; bhavet – se může stát.
Znovu a znovu skládám uctivé poklony oddaným, kteří připomínají včely, jež neustále vychutnávají med lotosových nohou Pána Caitanyi Mahāprabhua. Dokonce i psu podobný neoddaný může okusit vůni tohoto lotosového kvĕtu, pokud nĕjakým způsobem přijme útočištĕ u takových oddaných.
Příklad se psem je v této souvislosti význačný. Pes se přirozenĕ oddaným nikdy nestane, ale přesto lze nĕkdy vidĕt, že pokud je to pes oddaného, postupnĕ se oddaným také stane. Vidĕli jsme, že psi nemají úctu ani k rostlince tulasī; naopak na ni s oblibou močí. Jsou to tedy neoddaní první třídy. Saṅkīrtanové hnutí Śrī Caitanyi Mahāprabhua je ale tak mocné, že i psu podobný neoddaný se postupnĕ může stát oddaným, pokud se sdružuje s nĕjakým oddaným Pána Caitanyi. Ke Śrīlovi Śivānandovi Senovi, velkému oddanému Pána Caitanyi Mahāprabhua, který byl ve stavu hospodáře, se bĕhem putování do Džagannáth Purí připoutal pouliční pes. Šel za ním celou cestu a nakonec uvidĕl Caitanyu Mahāprabhua a dosáhl osvobození. Osvobozeny byly i kočky a psi ve stavení Śrīvāse Ṭhākura. Od psů, koček a jiných zvířat se neočekává, že se stanou oddanými, ale ve společnosti čistého oddaného jsou i tito tvorové osvobozeni.