Text 120
mahā-kṛpā-pātra prabhura jagāi, mādhāi
‘patita-pāvana’ nāmera sākṣī dui bhāi
mahā-kṛpā-pātra – příjemce nesmírné milosti; prabhura – Pánovy; jagāi mādhāi – dva bratři Jagāi a Mādhāi; patita-pāvana – zachránce pokleslých; nāmera – tohoto jména; sākṣī – svĕdek; dui bhāi – tito dva bratři.
Jagāi a Mādhāi, osmdesátá devátá a devadesátá vĕtev stromu, byli nejvĕtšími příjemci milosti Pána Caitanyi. Tito dva bratři jsou svĕdkové, kteří dokázali, že Pán Caitanya je právem nazýván patita-pāvana, „zachránce pokleslých duší“.
V Gaura-gaṇoddeśa-dīpice (115) je řečeno, že dva bratři, Jagāi a Mādhāi, byli původnĕ vrátní Jaya a Vijaya, kteří se pozdĕji stali Hiraṇyākṣou a Hiraṇyakaśipuem. Jagāi a Mādhāi se narodili ve vážených brāhmaṇských rodinách, ale začali se živit jako zlodĕji a ničemové, čímž se zapletli do všemožných nežádoucích činností, zvláštĕ svádĕní žen, požívání omamných látek a hazardování. Pozdĕji byli milostí Pána Caitanyi Mahāprabhua a Śrī Nityānandy Prabhua zasvĕceni a dostali šanci zpívat Hare Kṛṣṇa mahā- -mantru. Výsledkem tohoto zpívání bylo, že se oba stali vznešenými oddanými Pána Caitanyi Mahāprabhua. Mādhāiovi potomci stále žijí a jsou to vážení brāhmaṇové. Hrobky tĕchto dvou bratrů, Jagāie a Mādhāie, se nacházejí na místĕ známém jako Ghóšaháta nebo také Mádháitalá-grám, necelé dva kilometry na jih od Katoji. Říká se, že Śrī Gopīcaraṇa dāsa Bābājī na tomto místĕ asi před dvĕ stĕ padesáti lety založil chrám Nitāi-Gaury.