Text 91
mahāprabhura priya bhṛtya — raghunātha-dāsa
sarva tyaji’ kaila prabhura pada-tale vāsa
mahāprabhura – Pána Caitanyi Mahāprabhua; priya – velice drahý; bhṛtya – služebník; raghunātha-dāsa – Raghunātha dāsa Gosvāmī; sarva tyaji' – zříkající se všeho; kaila – učinil; prabhura – Pána; pada-tale – pod ochranou lotosových nohou; vāsa – sídlo.
Śrīla Raghunātha dāsa Gosvāmī, čtyřicátá šestá vĕtev stromu, byl jedním z nejdražších služebníků Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Opustil veškeré své hmotné vlastnictví, aby se úplnĕ odevzdal Pánu a žil u Jeho lotosových nohou.
Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura ve své Anubhāṣyi uvádí: „Śrīla Raghunātha dāsa Gosvāmī se s nejvĕtší pravdĕpodobností narodil roku 1416 Śakābdy (1494 n.l.) v rodinĕ kāyasthů, jako syn Govardhana Majumadāra, mladšího bratra tehdejšího zamindara Hiraṇyi Majumadāra. Vesnice, ve které se narodil, je známa jako Šrí-krišnapur. Na železniční trati mezi Kolkatou a Bardvánem leží stanice Trišabigha (nyní Ádi-sapta-grám) a dva kilometry odtud se nachází vesnice Šrí-krišnapur, ve které stál rodný dům Śrī Raghunātha dāse Gosvāmīho. Dodnes tam stojí chrám Śrī Śrī Rādhā-Govindy. Před chrámem je velké prostranství, ale není tam žádná místnost, kde by se oddaní mohli scházet. Haricaraṇa Ghoṣa, bohatý muž z kolkatské čtvrti Simla, nechal chrám nedávno opravit. Celý chrámový komplex je obehnán zdí a v malé místnosti přilehlé k chrámu zůstal stupínek, na kterém Raghunātha dāsa Gosvāmī uctíval Božstvo. V sousedství chrámu je koryto vysychající řeky Sarasvatí.
Všichni předkové Śrīly Raghunātha dāse Gosvāmīho byli vaiṣṇavové a velice bohatí lidé. Doma byl jeho duchovním mistrem Yadunandana Ācārya. Přestože byl Raghunātha dāsa ženatý, nebyl ke svému majetku a ženĕ vůbec připoutaný. Když otec a strýc vidĕli, že chce opustit domov, najali tĕlesné strážce, kteří ho mĕli hlídat. On jim však přesto dokázal uniknout a odešel do Džagannáth Purí, aby se setkal se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem. To se stalo v roce 1439 Śakābdy (1517 n.l.). Raghunātha dāsa Gosvāmī napsal tři knihy, nazvané Stava-mālā (nebo také Stavāvalī), Dāna-carita a Muktā- -carita. Dožil se vysokého vĕku a vĕtšinu života strávil u Rádhá-kundu. Místo, kde Raghunātha dāsa Gosvāmī vykonával svoji oddanou službu, lze vedle Rádhá-kundu stále vidĕt. Byl hubený a mĕl podlomené zdraví, protože témĕř nejedl. Jeho jediným zájmem bylo zpívat svaté jméno Pána. Postupnĕ také omezoval spánek, až nakonec témĕř vůbec nespal. Říká se, že mĕl oči stále plné slz. Když ho přišel navštívit Śrīnivāsa Ācārya, Raghunātha dāsa Gosvāmī mu požehnal svým objetím. Śrīnivāsa Ācārya požádal o požehnání pro kázání v Bengálsku a Śrīla Raghunātha dāsa Gosvāmī mu je dal. V Gaura-gaṇoddeśa-dīpice (186) je řečeno, že Śrīla Raghunātha dāsa Gosvāmī byl původnĕ gopī jménem Rasa-mañjarī. Nĕkdy se také uvádí, že byl Rati- -mañjarī.“