Text 117
jala pāna kariyā nāce hañā vihvala
yamunākarṣaṇa-līlā dekhaye sakala
jala – vodu; pāna kariyā – poté, co vypil; nāce – tančí; hañā – stávající se; vihvala – extatický; yamunā-ākarṣaṇa – přivolání řeky Jamuny; līlā – zábavu; dekhaye – vidí; sakala – každý.
Vypití této vody uvedlo Śrī Caitanyu do takové extáze, že začal tančit. Všichni tak mĕli možnost zhlédnout zábavu přivolání řeky Jamuny.
Yamunākarṣaṇa-līlā je zábava přivolání Jamuny. Śrī Baladeva jednou chtĕl, aby k Nĕmu přišla řeka Jamuna, a když odmítla, vzal svůj pluh, aby vyhloubil koryto, a Jamuna tak byla donucena přijít. Jelikož je Śrī Caitanya Mahāprabhu původní podobou Baladevy, každého v extázi žádal, aby Mu přinesl med. Všichni oddaní, kteří tam stáli, tak mĕli možnost vidĕt yamunākarṣaṇa-līlu. V této līle Baladevu doprovázely Jeho přítelkynĕ. Poté, co vypil medovinu zvanou Vāruṇī, zachtĕlo se Mu skočit s dívkami do Jamuny a zaplavat si s nimi. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (10.65.25–30, 33) je řečeno, že Pán Baladeva požádal Jamunu, aby přišla blíž, a když řeka Pánova příkazu neuposlechla, rozzlobil se a chtĕl si ji svým pluhem přitáhnout. Jamuna se nicménĕ hnĕvu Pána Balarāmy zalekla, okamžitĕ přišla, odevzdala se Mu a s modlitbami k Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, přiznala svou chybu. Potom jí bylo odpuštĕno. To je yamunākarṣaṇa-līlā v kostce. Tato událost je také popsána v modlitbĕ Jayadevy Gosvāmīho o deseti inkarnacích: