Text 229
mṛta-putra-mukhe kaila jñānera kathana
āpane dui bhāi hailā śrīvāsa-nandana
mṛta-putra – mrtvého syna; mukhe – v ústech; kaila – učinil; jñānera – poznání; kathana – rozpravu; āpane – osobnĕ; dui – oba; bhāi – bratři; hailā – se stali; śrīvāsa-nandana – syny Śrīvāse Ṭhākura.
Śrī Caitanya Mahāprabhu přimĕl mrtvého syna, aby hovořil o poznání, a potom se oba bratři osobnĕ stali syny Śrīvāse Ṭhākura.
Tuto událost popisuje Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura v Amṛta- -pravāha-bhāṣyi. Jedné noci, když v domĕ Śrīvāse Ṭhākura tančil Śrī Caitanya Mahāprabhu se svými oddanými, jeden ze synů Śrīvāse Ṭhākura zemřel na nĕjakou nemoc. Śrīvāsa Ṭhākura to však nesl tak statečnĕ, že nikomu nedovolil vyjádřit lítost pláčem, protože nechtĕl narušit kīrtan, který v jeho domĕ právĕ probíhal. Kīrtan tak pokračoval bez jediného zanaříkání. Po skončení však Caitanya Mahāprabhu, který vĕdĕl, co se stalo, řekl: „V tomto domĕ muselo dojít k nĕjakému neštĕstí.“ Když byl informován o smrti Śrīvāsova syna, dal najevo svou lítost a divil se: „Proč Mi o tom nikdo neřekl?“ Šel na místo, kde mrtvý syn ležel, a zeptal se ho: „Můj drahý chlapče, proč opouštíš dům Śrīvāse Ṭhākura?“ Mrtvý chlapec okamžitĕ odpovĕdĕl: „Žil jsem v tomto domĕ tak dlouho, jak mi bylo předurčeno. Nyní, když můj čas vypršel, jdu podle Tvého příkazu jinam. Jsem Tvůj vĕčný služebník, závislá živá bytost, a musím jednat pouze podle Tvé touhy. Nemohu činit nic, co si nepřeješ, na to nemám sílu.“ Všichni členové rodiny Śrīvāse Ṭhākura tak vyslechnutím slov mrtvého syna obdrželi transcendentální poznání. Nebylo tedy důvodu k nářku. Toto transcendentální poznání je popsané v Bhagavad-gītĕ (2.13): tathā dehāntara-prāptir dhīras tatra na muhyati. Když nĕkdo zemře, přijme další tĕlo, a proto moudří nenaříkají. Po rozhovoru mezi mrtvým chlapcem a Śrī Caitanyou Mahāprabhuem byl proveden pohřební obřad a Pán Caitanya ujistil Śrīvāse Ṭhākura: „Ztratil jsi jednoho syna, ale Nityānanda Prabhu a Já jsme tví vĕční synové. Nikdy nebudeme schopni se vzdát tvé společnosti.“ To je příklad transcendentálního vztahu s Kṛṣṇou. Máme s Kṛṣṇou vĕčné transcendentální vztahy jako Jeho služebníci, přátelé, otcové, synové nebo milenky. Když se ty samé vztahy zvrácenĕ odrážejí v tomto hmotném svĕtĕ, máme vztahy jako synové, otcové, přátelé, milenci, páni nebo služebníci druhých, ale všechny tyto vztahy budou muset za určitou dobu zaniknout. Pokud však obnovíme svůj vztah s Kṛṣṇou, nebude náš vĕčný vztah milostí Śrī Caitanyi Mahāprabhua nikdy přerušen, aby se nestal příčinou našeho nářku.