Text 78
kvāhaṁ daridraḥ pāpīyān
kva kṛṣṇaḥ śrī-niketanaḥ
brahma-bandhur iti smāhaṁ
bāhubhyāṁ parirambhitaḥ
kva – jelikož; aham – já (jsem); daridraḥ – ubohý; pāpīyān – hříšný; kva – jelikož; kṛṣṇaḥ – Nejvyšší Osobnost Božství; śrī-niketanaḥ – útočištĕ bohynĕ štĕstí; brahma-bandhuḥ – kastovní brāhmaṇa bez brāhmaṇských vlastností; iti – takto; sma – jistĕ; aham – já (jsem); bāhubhyām – pažemi; parirambhitaḥ – obejmutý.
„,Jsem pouze ubohý, hříšný brahma-bandhu a nemám brāhmaṇské vlastnosti, i když jsem se narodil v brāhmaṇské rodinĕ, a Ty, Pán Kṛṣṇa, jsi útočištĕ bohynĕ štĕstí. Je proto úžasné, můj drahý Pane Kṛṣṇo, že jsi mne objal svými pažemi.̀“
Toto je verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.81.16), který před Pánem Śrī Kṛṣṇou vyslovil Sudāmā Vipra. Tento i předešlý verš, které jsou citovány ze Śrīmad-Bhāgavatamu, jasnĕ ukazují, že i když je Kṛṣṇa tak vznešený, že Ho nikdo nemůže uspokojit, projevuje svoji vznešenost tím, že je osobnĕ spokojený dokonce i s nĕkým, kdo je z mnoha hledisek nekvalifikovaný. Sudāmā Vipra se narodil v rodinĕ brāhmaṇů a byl učenec a Kṛṣṇův spolužák, ale přesto si o sobĕ myslel, že není hoden toho, aby byl přísnĕ vzato označován za brāhmaṇu. Říkal o sobĕ, že je brahma-bandhu, což znamená „ten, kdo se narodil v rodinĕ brāhmaṇů, ale komu scházejí brāhmaṇské vlastnosti.“ Protože však Kṛṣṇa choval Sudāmu Vipru ve velké úctĕ, obejmul ho, i když to nebyl bĕžný brāhmaṇa, ale brahma-bandhu neboli přítel brāhmaṇské rodiny. Murāri Gupta nemohl být označen ani jako brahma- -bandhu, protože se narodil v rodinĕ vaidyů, a byl tedy v rámci rozdĕlení společnosti považován za śūdru. Kṛṣṇa však Murārimu Guptovi udĕlil zvláštní milost, protože to byl Pánův milý oddaný, jak prohlásil Śrī Caitanya Mahāprabhu. Významem rozsáhlého pojednání Śrī Bhaktisiddhānty Sarasvatīho Ṭhākura na toto téma je, že Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, nemůže uspokojit žádná kvalifikace z hmotného svĕta, ale stačí jen, aby se začala rozvíjet oddaná služba Pánu, a vše se stává příznivým.
Členové Mezinárodní společnosti pro vĕdomí Kṛṣṇy se nemohou označovat ani za brahma-bandhuy. Jediný způsob, jak můžeme Kṛṣṇu uspokojit, je tedy následovat pokyny Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua, který říká:
yāre dekha, tāre kaha`kṛṣṇa'-upadeśa
āmāra ājñāya guru hañā tāra' ei deśa
„Každého, koho potkáš, pouč o tom, co učí Kṛṣṇa. Tak se na Můj pokyn staň duchovním učitelem a vysvoboď lidi ve své zemi.“ (Cc. Madhya 7.128). My se tedy pouze snažíme jednat podle nařízení Śrī Caitanyi Mahāprabhua a říkáme lidem tohoto svĕta o Bhagavad-gītĕ takové, jaká je. Tak budeme moci uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇu.