Text 89
dīpa haite yaiche bahu dīpera jvalana
mūla eka dīpa tāhā kariye gaṇana
dīpa – lampa; haite – od; yaiche – stejnĕ jako; bahu – mnoho; dīpera – lamp; jvalana – zapálení; mūla – původní; eka – jedna; dīpa – lampa; tāhā – toto; kariye – činím; gaṇana – uvážení.
„Je-li jednou svící zapáleno mnoho dalších, považuji tu jednu za původní.“
V páté kapitole, čtyřicátém šestém verši Brahma-saṁhity je řečeno, že viṣṇu-tattva neboli princip Absolutní Osobnosti Božství je jako lampa, protože expanze se ve všech ohledech vyrovnají svému původu. Hořící lampa může zažehnout nespočetnĕ mnoho dalších, a přestože ostatní lampy v ničem nezaostávají, musí být lampa, od které byly zapáleny, považována za původní. Nejvyšší Osobnost Božství se také expanduje v úplných podobách viṣṇu-tattvy a je považována za jejich zdroj, i když jsou stejnĕ mocné. Tento příklad také vysvĕtluje zjevení kvalitativních inkarnací, jako je Pán Śiva a Pán Brahmā. Śrīla Jīva Gosvāmī říká: śambhos tu tamo-'dhiṣṭhānatvād kajjalamaya-sūkṣma-dīpa-śikhā-sthānīyasya na tathā sāmyam – „Tato śambhu-tattva neboli princip Pána Śivy je jako začouzená lampa, protože se stará o kvalitu nevĕdomosti. Záře z takové lampy je nepatrná. Proto se moc Pána Śivy nemůže rovnat moci principu Viṣṇua.“