Text 19
āmāke ta’ ye ye bhakta bhaje yei bhāve
tāre se se bhāve bhaji, — e mora svabhāve
āmāke – Mĕ; ta' – jistĕ; ye ye – jakýkoliv; bhakta – oddaný; bhaje – uctívá; yei – jenž; bhāve – v náladĕ; tāre – jemu; se se – této; bhāve – v náladĕ; bhaji – opĕtuji; e – toto; mora – Mojí; svabhāve – v povaze.
„Reaguji přesnĕ podle toho, v jaké transcendentální náladĕ Mne Můj oddaný uctívá. To je moje přirozené chování.“
Přirozeným rysem Pána je, že se svým oddaným zjevuje podle povahy jejich oddané služby. Ačkoliv lidé obvykle uctívají Boha s úctou, vrindávanské zábavy ukázaly, že Pána více tĕší, když na Nĕho oddaný myslí jako na svého drahého syna, osobního přítele či milovaného snoubence a slouží Mu s touto přirozenou náklonností. V tĕchto transcendentálních vztazích se Pán stává podřízeným objektem lásky. Tato čistá láska k Bohu není znečištĕna žádnou přímĕsí nadbytečných neoddaných tužeb a není smíchána s žádným druhem plodonosných činností či empirické spekulace. Jedná se o čistou a přirozenou lásku k Bohu, která se spontánnĕ probouzí na absolutní úrovni. Tato oddaná služba je vykonávána v příznivé atmosféře, kterou neruší hmotné nálady.