Text 33
vrajera nirmala rāga śuni’ bhakta-gaṇa
rāga-mārge bhaje yena chāḍi’ dharma-karma
vrajera – Vradži; nirmala – bez poskvrny; rāga – láska; śuni' – když slyší; bhakta-gaṇa – oddaní; rāga-mārge – na cestĕ spontánní lásky; bhaje – uctívají; yena – takže; chāḍi' – vzdávající se; dharma – zbožnosti; karma – plodonosných činností.
„Až oddaní uslyší o čisté lásce obyvatel Vradži, zanechají všech náboženských a plodonosných obřadů a začnou Mne uctívat se spontánní láskou.“
Mnoho realizovaných duší, jako například Raghunātha dāsa Gosvāmī a král Kulaśekhara, důraznĕ doporučovalo, abychom tuto spontánní lásku k Bohu rozvinuli i za cenu toho, že porušíme veškerá tradiční pravidla morálky a zbožnosti. Śrīla Raghunātha dāsa Gosvāmī, jeden ze šesti Gosvāmīch z Vrindávanu, ve svých modlitbách zvaných Manah-śikṣā napsal, že bychom mĕli jednoduše uctívat Rādhu a Kṛṣṇu s plnou pozorností. Na dharmaṁ nādharmaṁ śruti-gaṇa-niruktaṁ kila kuru – nemĕli bychom se příliš zajímat o provádĕní védských obřadů či pouhé následování usmĕrňujících pravidel.
Také král Kulaśekhara napsal ve své knize Mukunda-mālā-stotra (5):
nāsthā dharme na vasu-nicaye naiva kāmopabhoge
yad bhāvyaṁ tad bhavatu bhagavan pūrva-karmānurūpam
etat prārthyaṁ mama bahu-mataṁ janma-janmāntare 'pi
tvat-pādāmbho-ruha-yuga-gatā niścalā bhaktir astu
„Nepřitahuje mĕ provádĕní náboženských obřadů ani držba nĕjakého svĕtského království. Smyslové požitky mĕ nezajímají; nechť přicházejí a odcházejí v souladu s mými předešlými činy. Mojí jedinou touhou je s neochvĕjnou oddaností sloužit lotosovým nohám Pána, i kdybych se zde mĕl dále rodit život za životem.“