Text 41

Když se Rūpa Gosvāmī setkal s Pánem Caitanyou Mahāprabhuem v Prajágu (Iláhábádu), uctivĕ se Mu poklonil s prohlášením, že Pán Caitanya je velkodušnĕjší než jakýkoliv jiný avatāra Kṛṣṇy, protože rozdává lásku ke Kṛṣṇovi. Jeho misí bylo oživit lásku k Bohu. Dosáhnout úrovnĕ lásky k Bohu je nejvyšším cílem lidské podoby. Pán Caitanya nezavedl nĕjaký nový náboženský systém, jak si nĕkdy lidé myslí. Náboženské systémy jsou určeny k tomu, aby poukázaly na existenci Boha, který je potom obvykle chápán jako vesmírný dodavatel. Transcendentální mise Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua však znamená rozdávat lásku k Bohu všem. Každý, kdo Boha přijímá jako Nejvyššího, může přijmout proces zpívání Hare Kṛṣṇa a začít Boha milovat. Proto je Pán Caitanya nejvelkodušnĕjší. Tak velkoryse šířit oddanou službu může pouze Kṛṣṇa osobnĕ. Pán Caitanya je proto Kṛṣṇa.

V Bhagavad-gītĕ Kṛṣṇa učil filosofii odevzdání se Nejvyšší Osobnosti Božství. Ten, kdo se Nejvyššímu Pánu odevzdal, může udĕlat další pokrok tím, že se bude učit Ho milovat. Hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy, které šířil Pán Caitanya, je proto zvláštĕ určeno tĕm, kdo jsou si vĕdomi přítomnosti Nejvyššího Pána, svrchovaného vládce všeho. Jeho misí je učit lidi, jak se mohou zapojit do transcendentální láskyplné služby. Je samotný Kṛṣṇa a v postavení oddaného učí službu sobĕ. To, že Pán přijímá ve vĕčné podobĕ Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua roli oddaného, je další z Jeho úžasných rysů. Podmínĕná duše nemůže absolutní Osobnost Božství dosáhnout svojí nedokonalou snahou, a proto je úžasné, že Pán Śrī Kṛṣṇa dal v podobĕ Pána Gaurāṅgy každému možnost k Nĕmu snadno dospĕt.

Svarūpa Dāmodara Gosvāmī Pána Śrī Caitanyu popsal jako samotného Kṛṣṇu v rozpoložení Rādhārāṇī neboli jako spojení Rādhy a Kṛṣṇy. Zámĕrem Pána Caitanyi je vychutnávat v transcendentální lásce Kṛṣṇovu sladkost. Nechce si o sobĕ myslet, že je Kṛṣṇa, protože si přeje být v postavení Rādhārāṇī. Na to bychom nemĕli zapomínat. Jistý druh takzvaných oddaných známých jako nadīyā-nāgarī nebo gaura-nāgarī předstírá, že se k Pánu Caitanyovi vztahují s city gopī, ale zapomínají na to, že nevystupoval jako Kṛṣṇa neboli ten, kdo si užívá, ale jako ten, kdo požitek přináší, čili oddaný Kṛṣṇy. Výmysly nepovolaných osob, které předstírají, že povolané jsou, Pán Caitanya nepřijímal. To, co představují gaura-nāgarī, je v upřímném vykonávání mise Pána Caitanyi pouze rušivým prvkem. Pán Caitanya je nepochybnĕ samotný Kṛṣṇa a nikdy se neliší od Śrīmatī Rādhārāṇī. Rozpoložení zvané odbornĕ vipralambha-bhāva, které Pán z důvĕrných důvodů přijal, by však nemĕlo být pod rouškou služby narušováno. Materialisté by se nemĕli zbytečnĕ vmĕšovat do transcendentálních záležitostí, a tak vyvolávat Pánovu nelibost. Na tento druh úchylky v oddané službĕ bychom si vždy mĕli dávat pozor. Oddaný není od toho, aby Kṛṣṇu rušil. Śrīla Rūpa Gosvāmī vysvĕtlil, že oddaná služba je ānukūlyena neboli konaná s příznivým postojem ke Kṛṣṇovi. Jednat vůči Kṛṣṇovi nepříznivĕ není projevem oddanosti. Kaṁsa byl Kṛṣṇův nepřítel. Neustále na Kṛṣṇu myslel, ale jenom jako na svého nepřítele. Této nepříznivé, takzvané službĕ, se musíme vždy vyhýbat.

Pán Caitanya přijal roli Rādhārāṇī a my bychom toto postavení mĕli podporovat tak, jak to dĕlal Svarūpa Dāmodara v Gambhíře (místnosti, ve které Pán Caitanya bydlel v Purí). Vždy Pánu Caitanyovi připomínal pocity odloučení Rādhy, jak jsou popsány ve Śrīmad-Bhāgavatamu, a Pán jeho asistenci oceňoval. Avšak gaura-nāgarī, kteří Pána Caitanyu staví do role toho, kdo si užívá, a sebe do role tĕch, kterých si užívá, nemají uznání ani Pána Caitanyi ani Jeho následovníků. Tito hloupí imitátoři nedostanou žádná požehnání, ale naopak jsou ponecháni zcela stranou. Jejich výmysly jsou v rozporu se zásadami Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Nauku o Kṛṣṇovĕ transcendentálním požitku není možné spojovat s naukou o transcendentálních pocitech odloučení od Kṛṣṇy v roli Rādhārāṇī.