Text 52
apāraṁ kasyāpi praṇayi-jana-vṛndasya kutukī
rasa-stomaṁ hṛtvā madhuram upabhoktuṁ kam api yaḥ
rucaṁ svām āvavre dyutim iha tadīyāṁ prakaṭayan
sa devaś caitanyākṛtir atitarāṁ naḥ kṛpayatu
apāram – bez hranic; kasya api – nĕkoho; praṇayi-jana-vṛndasya – množství milenek; kutukī – ten, kdo je zvĕdavý; rasa-stomam – skupina nálad; hṛtvā – kradoucí; madhuram – sladké; upabhoktum – užívat si; kam api – nĕjaký; yaḥ – kdo; rucam – jas; svām – vlastní; āvavre – zakrytý; dyutim – záři; iha – zde; tadīyām – ve vztahu k Nĕmu; prakaṭayan – projevující; saḥ – On; devaḥ – Nejvyšší Osobnost Božství; caitanya-ākṛtiḥ – v podobĕ Pána Caitanyi Mahāprabhua; atitarām – velice; naḥ – nám; kṛpayatu – kéž prokáže svoji milost.
„Pán Kṛṣṇa přijal podobu Pána Caitanyi proto, že si chtĕl vychutnávat neomezené nektarové nálady lásky jedné ze svých mnoha milenek (Śrī Rādhy). Zatímco vychutnával tuto lásku, schovával svoji tmavou pleť pod Její zářivĕ žlutou barvou. Kéž nám tento Pán Caitanya udĕlí svoji milost!“
Texty 51 a 52 jsou Prathama Śrī Caitanyāṣṭaka 2 a Dvitīya Śrī Caitanyāṣṭaka 3 ze Stava-māly Śrīly Rūpy Gosvāmīho.