No edit permissions for Čeština

Text 66

eka aṅgābhāse kare māyāte milana
māyā haite janme tabe brahmāṇḍera gaṇa

eka – jeden; aṅga-ābhāse – odlesk tĕla; kare – zapříčiní; māyāte – v hmotné energii; milana – smíšení; māyā – hmotné energie; haite – z; janme – rostou; tabe – potom; brahma-aṇḍera gaṇa – shluky vesmírů.

Odražené paprsky Jeho tĕla se smísí s māyou, která pak porodí nespočet vesmírů.

Závĕrem Véd je, že příčinou vesmírného projevu, který mohou podmínĕné duše vidĕt, je Absolutní Pravda, Osobnost Božství, prostřednictvím svých různých energií, i když ateistické úvahy vedou k závĕru, podle kterého je projevení vesmíru připisováno hmotné přírodĕ. Energie Absolutní Pravdy se projevuje třemi způsoby: jako duchovní, jako hmotná a jako okrajová. Absolutní Pravda je totožná se svojí duchovní energií. Dočasné hmotné projevy i hmotná příroda mohou vypadat činné pouze tehdy, jsou- -li ve styku s energií duchovní. V podmínĕném stavu jsou živé bytosti neboli okrajová energie smĕsí duchovní a hmotné energie. Okrajová energie je ve svém původním stavu ovládána duchovní energií, ale pokud jsou živé bytosti ovládány energií hmotnou, cestují už od nepamĕti ve stavu zapomnĕní tímto hmotným svĕtem.

Podmínĕný stav je způsoben zneužitím osobní nezávislosti duchovní úrovnĕ, protože tím je živá bytost oddĕlena od duchovní energie. Pokud je však milostí Nejvyššího Pána nebo Jeho čistého oddaného osvícena a začne smĕřovat k obnovení svého původního stavu láskyplné služby, ocitá se na nejpříznivĕjší úrovni vĕčné blaženosti a poznání. Okrajová jīva neboli živá bytost zneužívá svoji nezávislost a vyvíjí odpor k vĕčné službĕ, když se svévolnĕ začne považovat místo energie za energetický zdroj. Toto scestné pochopení její vlastní existence ji vede k postoji pána hmotné přírody.

Hmotná příroda se jeví jako pravý opak duchovní energie. Skutečností je, že hmotná energie může jednat pouze tehdy, je-li ve styku s energií duchovní. Kṛṣṇova energie je ve své podstatĕ duchovní, ale jedná různými způsoby, tak jako elektřina, která může ve svých různých projevech buď mrazit nebo ohřívat. Hmotná energie je tedy duchovní energie zahalená mrakem iluze neboli māyi a není tedy ve svých činnostech sobĕstačná. Hmotná energie může působit až tehdy, když ji Kṛṣṇa obdaří duchovní energií, stejnĕ jako železo může jednat jako oheň, až když je ohnĕm rozžhavené. Hmotná energie tedy jedná pouze tehdy, je-li zmocnĕna duchovní energií.

Pokud je živá bytost, která je také duchovní energií Nejvyšší Osobnosti Božství, zahalená mrakem hmotné energie, zapomene na činnosti duchovní energie a považuje vše, co se dĕje v hmotném stvoření, za úžasné. Avšak ten, kdo je zamĕstnán oddanou službou s plným vĕdomím Kṛṣṇy a díky tomu již setrvává na úrovni duchovní energie, ví, že hmotná energie nemá nezávislou moc; vše se dĕje pouze za pomoci duchovní energie. Hmotná energie, která je zvrácenou podobou duchovní energie, představuje vše zvrácenĕ, čímž vznikají mylná pochopení a protiklady. Materialističtí vĕdci a filosofové, podmínĕní kouzlem hmotné přírody, předpokládají, že hmotná příroda jedná samočinnĕ, a tak jsou zklamáni stejnĕ jako pomatený človĕk, který se snaží získat mléko ze struků na krku kozy. Podobnĕ jako nelze dostat z tĕchto kožených výrůstků mléko, není možné, aby nĕkdo porozumĕl původní příčinĕ stvoření vytvářením teorií, jež mají svůj původ v hmotné energii. Tato snaha je jen projevem nevĕdomosti.

Hmotná energie Nejvyšší Osobnosti Božství se nazývá māyā neboli iluze, neboť svými dvĕma funkcemi (jako dodavatel hmotných složek a jako příčina hmotného projevu) způsobuje, že podmínĕná duše není schopna pochopit pravdu o stvoření. Je-li však živá bytost z hmotou podmínĕného života vysvobozena, může pochopit dvĕ různé činnosti hmotné přírody: pokrývání a matení.

Původem stvoření je Nejvyšší Osobnost Božství. Bhagavad-gītā (9.10) potvrzuje, že toto vesmírné stvoření jedná pod dohledem Nejvyššího Pána, který hmotnou energii obdařuje třemi hmotnými kvalitami. Prvky, které dodává hmotná příroda, jsou pak tĕmito kvalitami podníceny a začnou vytvářet různé vĕci, stejnĕ jako malíř, který smícháváním tří barev – červené, žluté a modré – vytváří různé obrazy. Žlutá zastupuje dobro, červená vášeň a modrá nevĕdomost. Pestré hmotné stvoření tedy není ničím jiným než vzájemným působením tĕchto tří kvalit, zastoupených v jedenaosmdesáti odstínech (3  3 = 9 a 9  9 = 81). Podmínĕná duše, oklamaná hmotnou energií a okouzlená tĕmito jedenaosmdesáti druhy projevů, se chce stát pánem hmotné energie, stejnĕ jako si chce můra užívat ohnĕ. Tento klam je čistĕ výsledkem zapomnĕní živé bytosti na její vĕčný vztah s Nejvyšší Osobností Božství. Je-li duše podmínĕná, hmotná energie ji pobízí k uspokojování smyslů. Je-li však osvícena duchovní energií, vĕnuje se službĕ Nejvyššímu Pánu v rámci jejich vĕčného vztahu.

Kṛṣṇa je původní příčina duchovního svĕta a skrytá příčina hmotného projevu. Je také původní příčinou okrajové energie, živých bytostí. Je tím, kdo vede i pečuje o živé bytosti, které se nazývají okrajová energie, protože mohou jednat buď pod ochranou duchovní energie, nebo pod závojem hmotné energie. S pomocí duchovní energie můžeme pochopit, že nezávislost lze vidĕt pouze u Kṛṣṇy, který je díky své nepochopitelné energii schopen jednat, jakkoliv se Mu zachce.

Nejvyšší Osobnost Božství je Absolutní Celek a živé bytosti jsou části Absolutního Celku. Tento vztah mezi Nejvyšší Osobností Božství a živými bytostmi je vĕčný. Nikdo by si nemĕl mylnĕ představovat, že duchovní celek může být nepatrnou hmotnou energií rozdĕlen na malé částečky. Bhagavad-gītā tuto māyāvādskou teorii nepodporuje, ale naopak jasnĕ prohlašuje, že živé bytosti jsou vĕčnĕ malými zlomky svrchovaného duchovního celku. Tak jako se část nikdy nerovná celku, nemůže se ani živá bytost jako nepatrná částečka duchovního celku v žádném případĕ rovnat Nejvyššímu Celku, absolutní Osobnosti Božství. Přestože k sobĕ mají Pán a živé bytosti kvantitativnĕ vztah jako celek a části, kvalitativnĕ jsou tyto části s celkem totožné. Živé bytosti jsou tedy na jednu stranu s Nejvyšším Pánem vždy kvalitativnĕ totožné, ale zároveň jsou v relativním postavení. Nejvyšší Osobnost Božství je vládcem všeho a živé bytosti jsou vždy ovládané, a to buď duchovní, nebo hmotnou energií. Živá bytost tyto energie nikdy ovládat nemůže; pro ni je přirozené být stále podřízená Nejvyšší Osobnosti Božství. Souhlasí-li s tím, že bude jednat v tomto postavení, dosáhne dokonalosti života, ale když se tomuto principu vzepře, ocitá se v podmínĕném stavu.

« Previous Next »