Text 42
caitanya-gosāñike ācārya kare ‘prabhu’-jñāna
āpanāke karena tāṅra ‘dāsa’-abhimāna
caitanya-gosāñike – vůči Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi; ācārya – Advaita Ācārya; kare – činí; prabhu-jñāna – považování za svého Pána; āpanāke – sobĕ; karena – činí; tāṅra – Śrī Caitanyi Mahāprabhua; dāsa – jako služebník; abhimāna – pojetí.
Śrī Advaita Ācārya však považuje Pána Śrī Caitanyu Mahāprabhua za svého Pána a sebe za Jeho služebníka.
V Bhakti-rasāmṛta-sindhu vysvĕtluje Rūpa Gosvāmī nesmírnĕ vznešenou povahu oddané služby:
brahmānando bhaved eṣa
cet parārdha-guṇī-kṛtaḥ
naiti bhakti-sukhāmbhodheḥ
paramāṇu-tulām api
„I kdyby byla transcendentální blaženost z realizace neosobního Brahmanu znásobena miliardou, stále by se nemohla srovnat ani s atomem z oceánu bhakti neboli transcendentální služby.“ (B.r.s. 1.1.38) Podobnĕ i Bhāvārtha- -dīpika uvádí:
tvat-kathāmṛta-pāthodhau
viharanto mahā-mudaḥ
kurvanti kṛtinaḥ kecic
catur-vargaṁ tṛṇopamam
„Pro ty, kdo nacházejí potĕšení v transcendentálních tématech pojednávajících o Nejvyšší Osobnosti Božství, nejsou čtyři stupnĕ realizace – náboženství, ekonomický rozvoj, uspokojování smyslů a osvobození – dohromady ničím víc než stéblem slámy ve srovnání se štĕstím z naslouchání o transcendentálních činnostech Pána.“ Ti, kdo se vĕnují transcendentální službĕ lotosovým nohám Śrī Kṛṣṇy, jsou lehčí o všechny hmotné požitky, a tak je vůbec nepřitahují hovory o neosobním monismu. V Padma Purāṇĕ je v souvislosti s popisem slávy mĕsíce Kārttiku řečeno, že oddaní se modlí takto:
varaṁ deva mokṣaṁ na mokṣāvadhiṁ vā
na cānyaṁ vṛṇe 'haṁ vareśād apīha
idaṁ te vapur nātha gopāla-bālaṁ
sadā me manasy āvirāstāṁ kim anyaiḥ
kuverātmajau baddha-mūrtyaiva yadvat tvayā mocitau bhakti-bhājau kṛtau ca
tathā prema-bhaktiṁ svakāṁ me prayaccha na mokṣe graho me ’sti dāmodareha
„Můj drahý Pane, neustále vzpomínat na Tvoje dĕtské zábavy ve Vrindávanu je pro nás mnohem lepší než se snažit splynout s neosobním Brahmanem. Bĕhem tĕchto zábav jsi osvobodil dva Kuverovy syny a učinil jsi z nich své velké oddané. A tak si i já přeji, abys mne místo osvobození obdaroval takovou oddaností Tobĕ.“ V písmu Hayaśīrṣīya-śrī-nārāyaṇa-vyūha- -stava, v kapitole nazvané Nārāyaṇa-stotra, se píše:
na dharmaṁ kāmam arthaṁ vā
mokṣaṁ vā vara-deśvara
prārthaye tava pādābje
dāsyam evābhikāmaye
„Můj drahý Pane, nestojím o to být zbožným človĕkem nebo pánem ekonomického rozvoje či smyslového požitku, a ani netoužím po osvobození. I když mi to vše můžeš dát, protože jsi ten nejvyšší dárce požehnání, o tyto vĕci se nemodlím. Modlím se pouze o to, abych mohl být vždy služebníkem Tvých lotosových nohou.“ Nṛsiṁhadeva nabídl Prahlādovi Mahārājovi veškerá požehnání, ale ten žádné z nich nepřijal, protože se chtĕl vĕnovat pouze službĕ lotosovým nohám Pána. Každý čistý oddaný chce být požehnán stejnĕ jako Prahlāda Mahārāja pouze oddanou službou. Oddaní také vzdávají úctu Hanumānovi, který vždy sloužil Pánu Rāmovi. Velký oddaný Hanumān se modlí:
bhava-bandha-cchide tasyai
spṛhayāmi na muktaye
bhavān prabhur ahaṁ dāsa
iti yatra vilupyate
„Netoužím dosáhnout osvobození nebo splynout se září Brahmanu, protože tam je postavení Pánova služebníka zcela ztraceno.“ Podobnĕ i v Nārada- -pañcarātře se říká:
dharmārtha-kāma-mokṣeṣu
necchā mama kadācana
tvat-pāda-paṅkajasyādho
jīvitaṁ dīyatāṁ mama
„Nechci žádné ze čtyř vyhledávaných postavení. Jediné, po čem toužím, je být služebníkem lotosových nohou Pána.“ Král Kulaśekhara se ve své slavné knize Mukunda-mālā-stotra modlí:
nāhaṁ vande tava caraṇayor dvandvam advandva-hetoḥ
kumbhī-pākaṁ gurum api hare nārakaṁ nāpanetum
ramyā-rāmā-mṛdu-tanu-latā-nandane nābhirantuṁ
bhāve bhāve hṛdaya-bhavane bhāvayeyaṁ bhavantam
„Můj Pane, neuctívám Tĕ proto, abych byl vysvobozen z tohoto zajetí hmoty nebo abych se zachránil před pekelnými podmínkami hmotného bytí, ani se nikdy nemodlím o krásnou manželku, se kterou bych si užíval v příjemných zahradách. Přeji si jen, abych mohl neustále zakoušet úplnou extázi ve službĕ Tobĕ.“ (M.m.s. 4) Ve třetím a čtvrtém zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu najdeme také mnoho případů, kdy se oddaní modlí k Pánu pouze o to, aby Mu mohli sloužit, a o nic víc (Bhāg. 3.4.15, 3.25.34, 3.25.36, 4.8.22, 4.9.10 a 4.20.24).