Osmou kapitolu Śrī Caitanya-caritāmṛty shrnuje Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura ve své Amṛta-pravāha-bhāṣyi. V této kapitole je popsána sláva Śrī Caitanyi Mahāprabhua a Nityānandy a je zde také vysvĕtleno, že ten, kdo se při zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry dopouští přestupků, nedosáhne lásku k Bohu, ani kdyby zpíval mnoho let. V této souvislosti Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura varuje před umĕlým předvádĕním tĕlesných projevů zvaných aṣṭa-sāttvika-vikāra. To je také přestupek. Je třeba vážnĕ a upřímnĕ pokračovat ve zpívání jmen Pañca-tattvy: śrī-kṛṣṇa-caitanya prabhu-nityānanda śrī- -advaita gadādhara śrīvāsādi-gaura-bhakta-vṛnda. Všichni tito ācāryové pak tomuto oddanému udĕlí svoji bezpříčinnou milost a postupnĕ očistí jeho srdce. Když je skutečnĕ očištĕný, přirozenĕ bude při zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry zažívat extázi. Předtím, než byla sepsána Śrī Caitanya-caritāmṛta, napsal Śrīla Vṛndāvana dāsa Ṭhākura knihu jménem Śrī Caitanya- -bhāgavata. Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī v Śrī Caitanya-caritāmṛtĕ popisuje pouze témata, která Śrīla Vṛndāvana dāsa Ṭhākura ve své Śrī Caitanya- -bhāgavatĕ nepopsal. Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī odešel v pokročilém vĕku do Vrindávanu a na pokyn Śrī Madana-mohanajīho napsal Śrī Caitanya- -caritāmṛtu, jejíž transcendentální blaženost tak nyní můžeme vychutnávat.