Text 62
vaiṣṇavera guṇa-grāhī, nā dekhaye doṣa
kāya-mano-vākye kare vaiṣṇava-santoṣa
vaiṣṇavera – oddaných; guṇa-grāhī – přijímající dobré vlastnosti; nā – nikdy; dekhaye – vidí; doṣa – nĕjakou chybu; kāya-manaḥ-vākye – srdcem a duší; kare – činí; vaiṣṇava – oddané; santoṣa – uklidnĕní.
Vždy přijímal dobré vlastnosti vaiṣṇavů a nikdy na nich nehledal chyby. Své srdce i duši zamĕstnával pouze tak, aby je uspokojil.
Znakem vaiṣṇavy je, že je adoṣa-darśī – nikdy nevidí chyby druhých. Každý človĕk má samozřejmĕ dobré i špatné vlastnosti, a proto se říká saj-janā guṇam icchanti doṣam icchanti pāmarāḥ – každý má jak chyby, tak přednosti. Avšak vaiṣṇava, rozvážný človĕk, bere v úvahu pouze dobré stránky druhých, ne ty špatné, protože mouchy vyhledávají hnisavé rány, kdežto včely hledají med. Haridāsa Paṇḍita na žádném vaiṣṇavovi nikdy nehledal chyby, ale hledĕl pouze na jeho dobré vlastnosti.