Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura shrnuje devátou kapitolu ve své knize Amṛta- -pravāha-bhāṣya následovnĕ. Popisováním „bhakti jako stromu, který plní všechna přání“ vytvořil autor v této kapitole Śrī Caitanya-caritāmṛty obrazné přirovnání. Pána Caitanyu Mahāprabhua, známého také jako Viśvambhara, zde považuje za zahradníka, pečujícího o tento strom, protože On je tou hlavní osobou, která ho má na starosti. Jako nejvyšší poživatel ovoce tohoto stromu sám ochutnával a také ho rozdával. Semínko tohoto stromu bylo nejdříve zaseto v Navadvípu, rodišti Pána Caitanyi Mahāprabhua, a potom byl tento strom přenesen do Purušóttama-kšétry (Džagannáth Purí) a nakonec do Vrindávanu. Toto semínko přineslo první ovoce ve Śrīlovi Mādhavendrovi Purīm a potom v jeho žákovi Śrī Īśvarovi Purīm. Obraznĕ je zde Śrī Caitanya Mahāprabhu popsán jako samotný strom a také jako kmen tohoto stromu. Paramānanda Purī a osm dalších velkých sannyāsīch jsou jako rozrostlé kořeny tohoto stromu. Z hlavního kmene vyrůstají dvĕ nosné vĕtve, Advaita Prabhu a Śrī Nityānanda Prabhu, a z nich rostou další vĕtve a vĕtvičky. Tento strom obrůstá celý svĕt a jeho ovoce se má rozdávat každému. Strom Pána Caitanyi Mahāprabhua tak opájí celý svĕt. Je třeba si uvĕdomit, že se jedná o podobenství, jež má za cíl vysvĕtlit misi Pána Caitanyi Mahāprabhua.