Text 152
yasyotsaṅga-sukhāśayā śithilitā gurvī gurubhyas trapā
prāṇebhyo ’pi suhṛt-tamāḥ sakhi tathā yūyaṁ parikleśitāḥ
dharmaḥ so ’pi mahān mayā na gaṇitaḥ sādhvībhir adhyāsito
dhig dhairyaṁ tad-upekṣitāpi yad ahaṁ jīvāmi pāpīyasī
yasya – koho; utsaṅga-sukha-āśayā – touhou po štĕstí z Jeho společnosti; śithilitā – zmenšený; gurvī – velmi velký; gurubhyaḥ – k nadřízeným; trapā – ostych; prāṇebhyaḥ – než Můj život; api – i když; suhṛt-tamāḥ – dražší; sakhi – ó Má drahá přítelkynĕ; tathā – podobnĕ; yūyam – ty; parikleśitāḥ – tolik trápená; dharmaḥ – povinnosti vůči Mému manželovi; saḥ – toto; api – také; mahān – převelké; mayā – Mnou; na – ne; gaṇitaḥ – dbající na; sādhvībhiḥ – tĕmi nejcudnĕjšími ženami; adhyāsitaḥ – následovaný; dhik dhairyam – k čertu s trpĕlivostí; tat – Jím; upekṣitā – opomíjena; api – i když; yat – což; aham – Já; jīvāmi – žiji; pāpīyasī – nejhříšnĕjší.
„ ,Má drahá přítelkynĕ, kvůli své touze po štĕstí z Jeho společnosti a objetí jsem nebrala na vĕdomí ani své nadřízené a chovala jsem se před nimi nestydatĕ a lehkovážnĕ. Navíc jsem tobĕ, své nejlepší přítelkyni, která je Mi dražší než vlastní život, způsobila tolik problémů. Zanedbala jsem dokonce i slib dodržovaný tĕmi nejvznešenĕjšími ženami, slib vĕrnosti svému manželovi. Ach bĕda! I když On Mĕ nyní zanedbává, jsem tak hříšná, že stále ještĕ žiji. Musím proto zatratit svou takzvanou trpĕlivost.̀ “
Śrīmatī Rādhārāṇī v tomto verši (Vidagdha-mādhava 2.41) promlouvá ke své důvĕrné přítelkyni Viśākhādevī.