Text 162
sad-vaṁśatas tava janiḥ puruṣottamasya
pāṇau sthitir muralike saralāsi jātyā
kasmāt tvayā sakhi guror viṣamā gṛhītā
gopāṅganā-gaṇa-vimohana-mantra-dīkṣā
sat-vaṁśataḥ – velice vážená rodina; tava – tvoje; janiḥ – zrození; puruṣottamasya – Pána Śrī Kṛṣṇy; pāṇau – v rukách; sthitiḥ – sídlo; muralike – ó dobrá flétno; saralā – prostá; asi – jsi; jātyā – zrozením; kasmāt – proč; tvayā – tebou; sakhi – ó má drahá přítelkynĕ; guroḥ – od duchovního mistra; viṣamā – nebezpečné; gṛhītā – přijaté; gopa-aṅganā-gaṇa-vimohana – pro zmatení skupin gopī; mantra-dīkṣā – zasvĕcení do mantry.
„ ,Má drahá přítelkynĕ flétno, zdá se, že ses narodila ve velmi dobré rodinĕ, protože sídlíš v rukách Śrī Kṛṣṇy. Už od narození jsi prostá a vůbec ne nečestná. Proč ses potom nechala zasvĕtit do této nebezpečné mantry, která očarovává shromáždĕné gopī?̀ “
Tento verš (Vidagdha-mādhava 5.17) vyslovila Śrīmatī Rādhārāṇī.