Text 168
mahendra-maṇi-maṇḍalī-mada-viḍambi-deha-dyutir
vrajendra-kula-candramāḥ sphurati ko ’pi navyo yuvā
sakhi sthira-kulāṅganā-nikara-nīvi-bandhārgala-
cchidā-karaṇa-kautukī jayati yasya vaṁśī-dhvaniḥ
mahendra-maṇi – drahokamů zvaných mahendra-maṇi; maṇḍalī – mnoha; mada-viḍambi – přemáhající pýchu; deha-dyutiḥ – ten, jehož tĕlesný lesk; vrajendra-kula-candramāḥ – mĕsíc rodiny Vrajarāje (Nandy Mahārāje); sphurati – projevuje; kaḥ api – nĕjaký; navyaḥ yuvā – svĕží mladík; sakhi – ó má drahá přítelkynĕ; sthira – stálých; kula-aṅganā – vdaných žen; nikara – skupin; nīvi-bandha-argala – překážek v podobĕ pevnĕ utaženého oblečení a opasků; chidā-karaṇa – rozseknutím; kautukī – vychytralý; jayati – sláva; yasya – jehož; vaṁśī-dhvaniḥ – melodii flétny.
„ ,Moje drahá přítelkynĕ, tento svĕže mladistvý Pán Śrī Kṛṣṇa, mĕsíc rodiny Nandy Mahārāje, je tak krásný, že přemáhá krásu hromad vzácných drahokamů. Sláva melodii Jeho flétny, která prohnanĕ ruší klid cudných žen tím, že uvolňuje jejich opasky a pevnĕ utažené šaty.̀ “
Tento verš (Lalita-mādhava 1.49) pronesla Lalitādevī k Rādhārānī.