Text 212
hṛdi yasya preraṇayā pravartito ’haṁ varāka-rūpo ’pi
tasya hareḥ pada-kamalaṁ vande caitanya-devasya
hṛdi – v srdci; yasya – jehož (Nejvyšší Osobnosti Božství, který svým čistým oddaným dává inteligenci šířit hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy); preraṇayā – inspirací; pravartitaḥ – zamĕstnán; aham – já; varāka – nepatrný a nízký; rūpaḥ – Rūpa Gosvāmī; api – i když; tasya – Jeho; hareḥ – Hariho, Nejvyšší Osobnosti Božství; pada-kamalam – lotosovým nohám; vande – chci vĕnovat modlitby; caitanya-devasya – Śrī Caitanyi Mahāprabhua.
„I když jsem nejnižší z lidí a nemám žádné poznání, Pán mi dal milostivĕ inspiraci psát transcendentální literaturu o oddané službĕ. Klaním se proto u lotosových nohou Śrī Caitanyi Mahāprabhua, Nejvyšší Osobnosti Božství, který mi umožnil psát tyto knihy.“
Tento verš je z Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.1.2).