Text 17
eka aśva eka-kṣaṇe, pāṅca pāṅca dike ṭāne,
eka mana kon dike yāya?
eka-kāle sabe ṭāne, gela ghoḍāra parāṇe,
ei duḥkha sahana nā yāya
eka – jednoho; aśva – konĕ; eka-kṣaṇe – najednou; pāṅca – pĕt lidí; pāṅca dike – do pĕti smĕrů; ṭāne – tahá; eka – jedna; mana – mysl; kon dike – kterým smĕrem; yāya – půjde; eka-kāle – najednou; sabe – všechny; ṭāne – tahají; gela – půjde; ghoḍāra – konĕ; parāṇe – život; ei – toto; duḥkha – neštĕstí; sahana – snášet; nā yāya – je nemožné.
„Moje mysl je jako jediný kůň, na kterém jede pĕt poznávacích smyslů, vedených zrakem. Každý z nich chce toho konĕ řídit, a tak Mou mysl tahají do pĕti smĕrů najednou. Jakým smĕrem půjde? Pokud budou tahat všechny najednou, kůň určitĕ přijde o život. Jak mohu takovou krutost snášet?“