Text 26
viprād dvi-ṣaḍ-guṇa-yutād aravinda-nābha-
pādāravinda-vimukhāt śva-pacaṁ variṣṭham
manye tad-arpita-mano-vacanehitārtha-
prāṇaṁ punāti sa kulaṁ na tu bhūri-mānaḥ
viprāt – než brāhmaṇa; dvi-ṣaṭ-guṇa-yutāt – který má všech dvanáct brāhmaṇských vlastností; aravinda-nābha – Pána Viṣṇua, jenž má pupek podobný lotosu; pāda-aravinda – lotosovým nohám; vimukhāt – než ten, kdo není oddaný; śva-pacam – caṇḍālu neboli človĕka zvyklého jíst psy; variṣṭham – za slavnĕjšího; manye – považuji; tat-arpita – zasvĕcené Jemu; manaḥ – mysl; vacana – slova; īhita – činnosti; artha – bohatství; prāṇam – život; punāti – očistí; saḥ – on; kulam – svou rodinu; na tu – ale ne; bhūri-mānaḥ – brāhmaṇa pyšný na své vlastnosti.
„ ,Pokud se nĕkdo narodil v rodinĕ brāhmaṇů a má všech dvanáct brāhmaṇských vlastností, ale není oddaný lotosovým nohám Pána Kṛṣṇy, jenž má lotosu podobný pupek, není zdaleka tak dobrý jako caṇḍāla, který svou mysl, slova, činy, majetek a život zasvĕtil službĕ Pánu. Pouhé zrození v rodinĕ brāhmaṇů či brāhmaṇské vlastnosti samy o sobĕ nestačí. Človĕk se musí stát čistým oddaným Pána. Pokud je śva-paca neboli caṇḍāla oddaným, osvobodí nejen sebe, ale také celou svoji rodinu, kdežto neoddaný brāhmaṇa, který má jen brāhmaṇské vlastnosti, nemůže očistit ani sebe, natož svoji rodinu.̀ “
Tento a následující verš jsou citáty ze Śrīmad-Bhāgavatamu (7.9.10 a 3.33.7).