Text 120
kṣudra-jīva saba markaṭa-vairāgya kariyā
indriya carāñā bule ‘prakṛti’ sambhāṣiyā”
kṣudra-jīva – ubohé živé bytosti; saba – všechny; markaṭa vairāgya – odříkavý život, jaký vedou opice; kariyā – přijímající; indriya carāñā – uspokojující smysly; bule – chodí sem a tam; prakṛti sambhāṣiyā – důvĕrnĕ hovořící se ženami.
„Je mnoho tĕch, kdo témĕř nic nevlastní a přijímají stav odříkání jako opice. Toulají se z místa na místo, zamĕstnáni uspokojováním smyslů a důvĕrnými hovory se ženami.“
Každý by mĕl přísnĕ dodržovat usmĕrňující zásady, kterými jsou žádný nedovolený sex, žádné jedení masa, žádné omamné látky a žádné hazardování, a tak dĕlat pokrok v duchovním životĕ. Pokud tedy nekvalifikovaný človĕk ze sentimentu přijme vairāgyu nebo sannyās, ale zároveň zůstane připoutaný k ženám, ocitne se ve velice nebezpečné situaci. Jeho odříkání se říká markaṭa-vairāgya neboli opičí odříkání. Opice žije v lese, jí ovoce, a dokonce ani nenosí žádné oblečení. Připomíná tak svĕtce, ale neustále myslí na nĕjaké samice a nĕkdy jich má okolo sebe tucet za účelem sexu. Tomu se říká markaṭa-vairāgya. Nekvalifikovaná osoba by proto nemĕla přijímat sannyās. Ten, kdo přijme sannyās, ale je znovu zneklidnĕn nutkáním smyslů a o samotĕ mluví se ženami, je označován jako dharma-dhvajī neboli dharma-kalaṅka, což znamená, že očerňuje náboženský stav. V tomto ohledu je proto třeba být krajnĕ opatrný. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura slovo markaṭa vysvĕtluje jako „neklidný“. Neklidný človĕk nevydrží na jednom místĕ, a proto se jen toulá sem a tam, aby uspokojil svoje smysly. Takový človĕk nĕkdy přijme odĕv sannyāsīho nebo bābājīho ve stavu odříkání jen proto, aby ho druzí obdivovali a aby sklidil laciné zbožňování od svých následovníků či obyčejných lidí, aniž by se dokázal vzdát touhy po smyslovém požitku, zvláštĕ po společnosti žen. Takový človĕk nemůže dĕlat pokrok v duchovním životĕ. Existuje osm druhů smyslových požitků se ženami, včetnĕ mluvení o nich a myšlení na nĕ. Pro sannyāsīho, osobu ve stavu odříkání, je proto důvĕrné mluvení se ženami velkým přestupkem. Śrī Rāmānanda Rāya a Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura ve skutečnosti dosáhli nejvznešenĕjší úrovnĕ stavu odříkání, ale ti, kdo je napodobují, protože si o nich myslí, že to jsou obyčejné lidské bytosti, se stanou obĕťmi vlivu hmotné energie, protože se jedná o velké nepochopení.