Text 157
śāke sindhv-agni-vāṇendau
jyaiṣṭhe vṛndāvanāntare
sūryāhe ’sita-pañcamyāṁ
grantho ’yaṁ pūrṇatāṁ gataḥ
śāke – éry Śakābda; sindhu-agni-vāṇa-indau – 1537; jyaiṣṭhe – v mĕsíci Jyaiṣṭha (kvĕten-červen); vṛndāvana-antare – ve vrindávanském lese; sūrya-ahe – v den slunce (nedĕle); asita-pañcamyām – pátého dne ubývajícího mĕsíce; granthaḥ – knihy; ayam – této (Caitanya-caritāmṛty); pūrṇatām – dokončení; gataḥ – dosažené.
Tato Caitanya-caritāmṛta byla dokončena ve Vrindávanu roku 1537 éry Śakābda (1615 n. l.) v mĕsíci Jyaiṣṭha (kvĕten-červen) v nedĕli, pátého dne ubývajícího mĕsíce.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke dvacáté kapitole Antya-līly Śrī Caitanya-caritāmṛty, která popisuje význam Śikṣāṣṭaky a to, jak si ho Pán osobnĕ vychutnával.