Text 16
nāmnām akāri bahudhā nija-sarva-śaktis
tatrārpitā niyamitaḥ smaraṇe na kālaḥ
etādṛśī tava kṛpā bhagavan mamāpi
durdaivam īdṛśam ihājani nānurāgaḥ
nāmnām – svatých jmen Pána; akāri – projevily se; bahudhā – různé druhy; nija-sarva-śaktiḥ – všechny druhy osobních energií; tatra – v tom; arpitā – vložené; niyamitaḥ – omezené; smaraṇe – ohlednĕ vzpomínání; na – ne; kālaḥ – ohled na čas; etādṛśī – tolikerá; tava – Tvoje; kṛpā – milost; bhagavan – ó Pane; mama – Moje; api – i když; durdaivam – neštĕstí; īdṛśam – takovéto; iha – v tomto (svatém jménu); ajani – zrodila se; na – ne; anurāgaḥ – záliba.
„ ,Můj Pane, ó Nejvyšší Osobnosti Božství, Tvé svaté jméno udílí živým bytostem veškerá požehnání, a proto máš mnoho jmen, jako jsou „Kṛṣṇa“ a „Govinda“, skrze která se expanduješ. Do tĕchto jmen jsi vložil všechny své energie a vzpomínání na nĕ neomezují žádná přísná pravidla. Můj drahý Pane, i když pokleslým, podmínĕným duším prokazuješ takovou milost, že je velkomyslnĕ učíš svá svatá jména, Já jsem takový nešťastník, že se při jejich zpívání dopouštím přestupků, a proto se Mi nedaří vyvinout zálibu v tomto zpívání.̀ “