Text 191
prabhu kahe, — “vaiṣṇava-deha ‘prākṛta’ kabhu naya
‘aprākṛta’ deha bhaktera ‘cid-ānanda-maya’
prabhu kahe – Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl; vaiṣṇava deha – tĕlo vaiṣṇavy; prākṛta – hmotné; kabhu naya – nikdy není; aprākṛta – transcendentální; deha – tĕlo; bhaktera – oddaného; cit-ānanda-maya – plné transcendentální blaženosti.
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Tĕlo oddaného není nikdy hmotné. Je považováno za transcendentální, plné duchovní blaženosti.“
Śrī Caitanya Mahāprabhu se snaží Haridāse Ṭhākura a Sanātanu Gosvāmīho přesvĕdčit o tom, že oddaný, jehož život je zasvĕcený službĕ Pánu, nepodléhá nikdy hmotnému pojetí. Protože se vždy vĕnuje službĕ Pánu, jeho tĕlo je transcendentální a plné duchovní blaženosti. Nikdy bychom jeho tĕlo nemĕli považovat za hmotné, stejnĕ jako bychom nikdy nemĕli považovat tĕlo Božstva uctívaného v chrámu za výtvor z kamene či dřeva. Božstvo je ve skutečnosti bez jakýchkoliv pochyb přímo Nejvyšší Osobnost Božství. Pokyny Padma Purāṇy proto říkají: arcye viṣṇau śilā-dhīr guruṣu nara-matir vaiṣṇave jāti-buddhiḥ ... yasya vā nārakī saḥ – „Ten, kdo považuje Božstvo uctívané v chrámu za kámen či dřevo, duchovního mistra za obyčejného človĕka a tĕlo vaiṣṇavy zcela odevzdaného službĕ Pánu za projev tří kvalit hmotné přírody, je obyvatel pekla.“