No edit permissions for Čeština
Text 137
vācālaṁ bāliśaṁ stabdham
ajñaṁ paṇḍita-māninam
kṛṣṇaṁ martyam upāśritya
gopā me cakrur apriyam
vācālam – upovídanému; bāliśam – dĕtinskému; stabdham – vzpurnému; ajñam – hloupému; paṇḍita-māninam – považujícímu se za velkého učence; kṛṣṇam – ke Kṛṣṇovi; martyam – obyčejnému smrtelníkovi; upāśritya – když se uchýlili; gopāḥ – pastevci; me – mĕ; cakruḥ – učinili; apriyam – nĕco nepříjemného.
„(Pán Indra řekl:) ,Tento Kṛṣṇa je obyčejná lidská bytost, a přestože se považuje za velmi učeného, je upovídaný, dĕtinský, vzpurný a hloupý. Vrindávanští pastevci mĕ urazili tím, že se uchýlili k Nĕmu, což se mi vůbec nelíbí.̀ “
Tento verš je ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.25.5).