Text 49-50
ye śune, ye paḍe, tāṅra phala etādṛśī
sei bhāvāviṣṭa yei seve ahar-niśi
tāṅra phala ki kahimu, kahane nā yāya
nitya-siddha sei, prāya-siddha tāṅra kāya
ye śune – každý, kdo poslouchá; ye paḍe – každý, kdo přednáší; tāṅra – jeho; phala – výsledek; etādṛśī – tento; sei – on; bhāva-āviṣṭa – neustále pohroužený v myšlenkách na Kṛṣṇu; yei seve – kdo slouží; ahaḥ-niśi – ve dne v noci; tāṅra – jeho; phala – výsledek; ki kahimu – co mohu říci; kahane nā yāya – není možné vyjádřit; nitya-siddha – vĕčnĕ osvobozená; sei – tato osoba; prāya-siddha – transcendentální; tāṅra – její; kāya – tĕlo.
„Co mohu říci o výsledku nĕkoho, kdo v transcendentálním postavení po vzoru Śrīly Rūpy Gosvāmīho naslouchá o Kṛṣṇovĕ tanci rāsa a opĕvuje ho s myšlenkami neustále pohrouženými v Kṛṣṇovi, zatímco Pánu v mysli dnem i nocí slouží? To je nĕco tak duchovnĕ vznešeného, že to ani nelze vyjádřit slovy. Taková osoba je vĕčnĕ osvobozeným společníkem Pána a její tĕlo je naprosto zduchovnĕlé. I když ji lze vidĕt hmotnýma očima, nachází se na duchovní úrovni a všechny její činnosti jsou duchovní. Z Kṛṣṇovy vůle má takový oddaný duchovní tĕlo.“