Text 218
dui jane prabhura kṛpā dekhi’ bhakta-gaṇe
‘hari’ ‘hari’ bale sabe ānandita-mane
dui jane – tĕm dvĕma; prabhura – Pána; kṛpā – milost; dekhi' – když vidĕli; bhakta-gaṇe – všichni oddaní; hari hari – svaté jméno Pána; bale – zpívají; sabe – všichni; ānandita – radostní; mane – v mysli.
Když všichni oddaní vidĕli milost, kterou Pán projevil obĕma bratrům, mĕli z toho velikou radost a začali zpívat svaté jméno Pána: „Hari! Hari!“
Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura říká: chāḍiyā vaiṣṇava sevā nistāra peyeche kebā – nikdo nemůže být osvobozen, dokud neslouží vaiṣṇavovi. Duchovní mistr žáka zasvĕcuje proto, aby ho osvobodil, a pokud žák plní nařízení duchovního mistra a neuráží ostatní vaiṣṇavy, nestojí mu již nic v cestĕ. Śrī Caitanya Mahāprabhu tedy požádal všechny přítomné vaiṣṇavy, aby obĕma bratrům, Rūpovi a Sanātanovi, kteří právĕ dostali od Pána zasvĕcení, prokázali milost. Když vaiṣṇava vidí, jak se jiný vaiṣṇava stal příjemcem Pánovy milosti, má z toho velkou radost. Vaiṣṇavové nejsou závistiví. Je-li nĕjaký vaiṣṇava milostí Pána zmocnĕný rozdávat Pánovo svaté jméno po celém svĕtĕ, ostatní vaiṣṇavové z toho mají obrovskou radost – pokud jsou to opravdu vaiṣṇavové. Ten, kdo závidí úspĕch jinému vaiṣṇavovi, sám jistĕ není vaiṣṇava, ale pouze obyčejný svĕtský človĕk. Závist a žárlivost projevují materialisté, ne vaiṣṇavové. Proč by mĕl jeden vaiṣṇava závidĕt jinému vaiṣṇavovi, který je úspĕšný v šíření svatého jména Pána? Opravdový vaiṣṇava velmi rád uzná jiného vaiṣṇavu, který rozdává Pánovu milost. Materialistům v rouchu vaiṣṇavy by se nemĕla prokazovat úcta, ale mĕli by být zavrženi. To doporučují śāstry (upekṣā). Slovo upekṣā znamená přehlížení. Zavistivé lidi bychom mĕli ignorovat. Povinností kazatele je milovat Nejvyšší Osobnost Božství, přátelit se s vaiṣṇavy, prokazovat milost nevinným a zavrhnout nebo ignorovat závistivé či žárlivé. V tomto hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy je mnoho závistivých lidí v rouchu vaiṣṇavů, a ti by mĕli být zcela přehlíženi. Není třeba sloužit závistivci, který se obléká jako vaiṣṇava. Když Narottama dāsa Ṭhākura říká: chāḍiyā vaiṣṇava sevā nistāra peyeche kebā, myslí tím skutečného vaiṣṇavu, a ne závistivého nebo žárlivého človĕka v rouchu vaiṣṇavy.