Text 136
eta śuni’ sārvabhauma prabhure puchila
purī-gosāñi śūdra-sevaka kāṅhe ta’ rākhila
eta śuni' – když to slyšel; sārvabhauma – Sārvabhauma Bhaṭṭācārya; prabhure – Pána; puchila – zeptal se; purī-gosāñi – Īśvara Purī; śūdra-sevaka – služebníka, který je śūdra; kāṅhe ta' – proč; rākhila – udržoval si.
Když to slyšel Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, zeptal se Śrī Caitanyi Mahāprabhua: „Proč si Īśvara Purī držel služebníka, který pochází z rodiny śūdrů?“
Kāśīśvara i Govinda byli osobní služebníci Īśvary Purīho. Po odchodu Īśvary Purīho šel Kāśīśvara navštívit všechna svatá místa Indie. Govinda šel na pokyn svého duchovního mistra přímo za Śrī Caitanyou Mahāprabhuem, aby u Nĕho přijal útočištĕ. Govinda pocházel z rodiny śūdrů, ale protože přijal zasvĕcení od Īśvary Purīho, byl jistĕ brāhmaṇou. Sārvabhauma Bhaṭṭācārya se zde Śrī Caitanyi Mahāprabhua ptá, proč Īśvara Purī přijal žáka z rodiny śūdrů. Podle smṛti-śāstry, která předkládá návod, jak organizovat varṇāśramskou společnost, nemůže brāhmaṇa přijmout žáka z nižších tříd. Kṣatriyu, vaiśyu ani śūdru tedy nelze přijmout jako služebníka. Pokud nĕjaký duchovní mistr takového žáka přijme, znečistí se. Sārvabhauma Bhaṭṭācārya se proto ptal, proč přijal Īśvara Purī služebníka nebo žáka narozeného v rodinĕ śūdrů.
Śrī Caitanya Mahāprabhu na tuto otázku odpovĕdĕl tak, že Jeho duchovní mistr, Īśvara Purī, byl natolik zmocnĕný, že byl stejnĕ dobrý jako Nejvyšší Osobnost Božství. Jako takový byl Īśvara Purī duchovním mistrem celého svĕta. Nebyl otrokem nĕjakých svĕtských pravidel. Zmocnĕný duchovní mistr jako Īśvara Purī může udĕlit milost komukoliv bez ohledu na kastu či vyznání. Závĕr tedy je, že zmocnĕný duchovní mistr je autorizovaný Kṛṣṇou a svým guruem, a proto by mĕl být považován za stejnĕ dobrého jako samotný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství. To je soud Viśvanātha Cakravartīho: sākṣād-dharitvena. Autorizovaný duchovní mistr je stejnĕ dobrý jako Hari, Nejvyšší Osobnost Božství. Hari může dĕlat, co se Mu zlíbí, a stejnĕ svobodný je i zmocnĕný duchovní mistr. Hari není podřízený svĕtským usmĕrňujícím zásadám, a stejnĕ je tomu i s duchovním mistrem, kterého zmocní. Caitanya-caritāmṛta (Antya-līlā 7.11) uvádí: kṛṣṇa-śakti vinā nahe tāra pravartana. Autorizovaný duchovní mistr zmocnĕný Kṛṣṇou může šířit slávu svatého jména Pána, protože má plnou moc od Nejvyšší Osobnosti Božství. V hmotném svĕtĕ může každý, kdo má plnou moc svého pána, jednat jeho jménem. Také duchovní mistr zmocnĕný Kṛṣṇou skrze svého pravého duchovního mistra by mĕl být považován za stejnĕ dobrého jako samotný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství. To je význam slov sākṣād-dharitvena. Śrī Caitanya Mahāprabhu proto popisuje činnosti Nejvyšší Osobnosti Božství a pravého duchovního mistra následujícím způsobem.