No edit permissions for Čeština

Text 177

bilvamaṅgala kaila yaiche daśā āpanāra
ihāṅ dekhi’ sei daśā ha-ila āmāra

bilvamaṅgala – Bilvamaṅgala; kaila – udĕlal; yaiche – jako; daśā – podmínka; āpanāra – jeho; ihāṅ – zde; dekhi' – vidím; sei daśā – ta podmínka; ha-ila – stala se; āmāra – moje.

Bilvamaṅgala Ṭhākura se vzdal své neosobní realizace kvůli realizaci Osobnosti Božství. Nyní vidím, že jsem na tom podobnĕ, protože už došlo k této zmĕnĕ.“

Bilvamaṅgala Ṭhākura byl v mládí neosobní monista a meditoval o neosobní záři Brahmanu. Pozdĕji se stal oddaným Pána Kṛṣṇy a své vysvĕtlení této zmĕny podal ve verši (178), který je citován v Bhakti-rasāmṛta-sindhu. Nĕkdy oddaný dochází na úroveň realizace Bhagavāna, Nejvyšší Osoby, postupnĕ, po dosažení nižších úrovní realizace – realizace neosobního Brahmanu a lokalizované Paramātmy. Postavení takového oddaného je popsáno v Caitanya-candrāmṛtĕ (5) Prabodhānandy Sarasvatīho:

kaivalyaṁ narakāyate tridaśa-pūr ākāśa-puṣpāyate
durdāntendriya-kāla-sarpa-paṭalī protkhāta-daṁṣṭrāyate
viśvaṁ pūrṇa-sukhāyate vidhi-mahendrādiś ca kīṭāyate
yat-kāruṇya-kaṭākṣa-vaibhava-vatāṁ taṁ gauram eva stumaḥ

Kaivalya, splynutí se září Brahmanu, oddanému připadá jako peklo. Nebeské planety, sídla polobohů, mu připadají jako fantasmagorie. Yogī meditují kvůli ovládání smyslů, ale pro oddaného jsou smysly hady s vylámanými zuby. Oddaný své smysly ovládat nemusí, protože jsou již zamĕstnané službou Pánu. Není proto možné, aby se chovaly jako hadi. V hmotné existenci jsou smysly silné jako jedovatí hadi. Jsou-li však použity ve službĕ Pánu, jsou jako jedovatí hadi, kterým byly odstranĕny jedové zuby, takže již nejsou nebezpeční. Celý svĕt je pro oddaného replikou Vaikuṇṭhy, protože netrpí úzkostí. Vidí, že vše patří Kṛṣṇovi, a ničeho si nechce užívat sám. Dokonce se ani nesnaží získat postavení Pána Brahmy či Indry, ale jen se snaží vše zamĕstnávat ve službĕ Pánu. Proto nemá problémy a setrvává ve svém přirozeném postavení. To vše je možné, když človĕk obdrží milostivý pohled Śrī Caitanyi Mahāprabhua.

V Caitanya-candrāmṛtĕ je mnoho dalších veršů, které tento princip dokreslují:

dhik kurvanti ca brahma-yoga-viduṣas taṁ gauracandraṁ numaḥ

(Caitanya-candrāmṛta 6)

tāvad brahma-kathā vimukta-padavī tāvan na tiktī-bhavet
tāvac cāpi viśṛṅkhalatvam ayate no loka-veda-sthitiḥ
tāvac chāstra-vidāṁ mithaḥ kala-kalo nānā-bahir-vartmasu
śrī-caitanya-padāmbuja-priya-jano yāvan na dig-gocaraḥ

(Caitanya-candrāmṛta 19)

gauraś cauraḥ sakalam aharat ko 'pi me tīvra-vīryaḥ

(Caitanya-candrāmṛta 60)

Rozhovory o neosobním Brahmanu nejsou oddanému příliš příjemné. Takzvaná usmĕrnĕní v śāstrách mu také připadají prázdná. Je mnoho lidí, kteří se o śāstrāch přou, ale pro oddaného jsou takové debaty pouhý nadmĕrný hluk. Vlivem Śrī Caitanyi Mahāprabhua všechny tyto problémy zmizí.

« Previous Next »