Text 23
kāśī-miśra kahe, — āmi baḍa bhāgyavān
mora gṛhe ‘prabhu-pādera’ habe avasthāna
kāśī-miśra kahe – Kāśī Miśra řekl; āmi – já; baḍa – velmi; bhāgyavān – požehnaný; mora gṛhe – v mém domĕ; prabhu-pādera – Pána prabhuů; habe – bude; avasthāna – pobyt.
Kāśī Miśra si plán vyslechl a řekl: „Mám velké štĕstí, že v mém domĕ bude bydlet Śrī Caitanya Mahāprabhu, Pán všech prabhuů.“
V tomto verši je důležité slovo prabhupāda označující Śrī Caitanyu Mahāprabhua. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Gosvāmī Prabhupāda k tomu říká: „Śrī Caitanya Mahāprabhu je samotný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, Śrī Kṛṣṇa, a všichni Jeho služebníci Ho oslovují jako Prabhupádu. To znamená, že je mnoho prabhuů, kteří přijímají útočištĕ u Jeho lotosových nohou.“ Čistý vaiṣṇava je oslovován jako prabhu a toto oslovení je etiketou používanou mezi vaiṣṇavy. Pokud mnoho prabhuů přijímá útočištĕ u lotosových nohou jiného prabhua, dostane titul Prabhupāda. Śrī Nityānanda Prabhu a Śrī Advaita Prabhu jsou také oslovováni jako Prabhupāda. Śrī Caitanya Mahāprabhu, Śrī Advaita Prabhu a Śrī Nityānanda Prabhu jsou viṣṇu-tattva, Nejvyšší Osobnost Božství, Pán Viṣṇu. Všechny živé bytosti se proto nacházejí u Jejich lotosových nohou. Pán Viṣṇu je vĕčný Pán všech a představitel Pána Viṣṇua je Pánův důvĕrný služebník. Taková osoba jedná jako duchovní mistr začínajících vaiṣṇavů, a proto je duchovní mistr hodný stejné úcty jako Śrī Kṛṣṇa Caitanya neboli samotný Pán Viṣṇu. Z tohoto důvodu je duchovní mistr oslovován Oṁ Viṣṇupāda nebo Prabhupāda. Ācārya, duchovní mistr, je obvykle ostatními ctĕn jako Śrīpāda a zasvĕcení vaiṣṇavové jsou oslovováni Prabhu. Prabhu, Prabhupāda a Viṣṇupāda jsou popsáni ve zjevených písmech, jako je Śrīmad-Bhāgavatam, Caitanya-caritāmṛta a Caitanya-bhāgavata. Tato písma v tomto smĕru přinášejí důkazy, které ryzí oddaní přijímají.
Prākṛta-sahajiyové nejsou hodni ani toho, aby byli nazýváni vaiṣṇavy. Myslí si, že titulem Prabhupāda mohou být nazýváni jedinĕ kastovní gosvāmī. Tito nevĕdomí sahajiyové si říkají vaiṣṇava-dāsa-anudāsa, což znamená služebník služebníka vaiṣṇavů. Staví se však proti oslovování čistého vaiṣṇavy titulem Prabhupāda. Jinými slovy závidí pravému duchovnímu mistrovi, který je oslovován jako Prabhupāda, a tím, že pravého duchovního mistra považují za obyčejnou lidskou bytost nebo za příslušníka určité kasty, se dopouštĕjí přestupků. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura tyto sahajiyi popisuje jako nanejvýš nešťastné. Kvůli svým mylným představám padají do pekelných podmínek.