Text 10
prabhu kahe, — tathāpi rājā kāla-sarpākāra
kāṣṭha-nārī-sparśe yaiche upaje vikāra
prabhu kahe – Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu odvĕtil; tathāpi – přesto; rājā – král; kāla-sarpa-ākāra – jako jedovatý had; kāṣṭha-nārī – dřevĕné figury ženy; sparśe – dotekem; yaiche – jako; upaje – probudí se; vikāra – vzrušení.
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „To je sice pravda, že tento král je oddaný, ale přesto má být považován za jedovatého hada. Je to stejné jako se ženou. Když se jí človĕk dotkne, vzruší ho to, i kdyby byla ze dřeva.“
Śrī Cāṇakya Paṇḍita ve svých morálních pokynech říká: tyaja durjana-saṁsargaṁ bhaja sādhu-samāgamam, což znamená, že človĕk musí opustit společnost materialistických lidí a sdružovat se s tĕmi, kdo jsou duchovnĕ pokročilí. Materialista není o nic lepší než jedovatý had, i kdyby byl sebevíce kvalifikovaný. Každý ví, že had je nebezpečný a jedovatý, a na tom se nic nemĕní, ani když má na hlavĕ drahokamy. Sebevíce kvalifikovaný materialista není o nic lepší než had ozdobený drahokamy. Človĕk by tedy mĕl být při jednání s takovými materialisty stejnĕ opatrný jako při jednání s ozdobeným hadem.
Ozdobená žena je přitažlivá, i kdyby byla ze dřeva či kamene. Človĕk se může sexuálnĕ vzrušit i pouhým dotekem takové podoby. Nikdo by proto nemĕl vĕřit mysli, která je tak přelétavá, že může každou chvíli otevřít bránu nepřátelům. Mysl neustále obklopuje šest nepřátel, kterými jsou kāma, krodha, mada, moha, mātsarya a bhaya neboli chtíč, hnĕv, opojení, iluze, závist a strach. I když nĕkdo může mít mysl pohrouženou v duchovním vĕdomí, mĕl by s ní i přesto vždy zacházet velice obezřetnĕ, jako s jedovatým hadem. Nikdy by si nemĕl myslet, že jeho mysl je již dobře vycvičená a že si může dĕlat, co chce. Ten, kdo se zajímá o duchovní život, by mĕl mysl bez přestání zamĕstnávat službou Pánu, aby pokořil nepřátele, kteří ji neustále doprovázejí. Pokud mysl není v každém okamžiku zamĕstnána rozvojem vĕdomí Kṛṣṇy, je zde možnost, že otevře brány nepřátelům a tak se staneme její obĕtí.
Zpívání Hare Kṛṣṇa mantry neustále zamĕstnává mysl u lotosových nohou Kṛṣṇy a její nepřátelé pak nemají možnost zaútočit. Mĕli bychom následovat příklad, který dává Śrī Caitanya Mahāprabhu v tĕchto verších, a být velice opatrní při jednání s myslí, které by se nikdy nemĕla povolit uzda. Jakmile jednou mysli povolíme, může nám ze života udĕlat spoušť, i když můžeme být duchovnĕ pokročilí. Mysl se zvláštĕ rozruší ve společnosti materialistických mužů a žen. Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu proto svým osobním chováním všechny varuje, aby se vyhýbali setkání s materialistou nebo se ženou.