Text 117
yāṅre kṛpā kari’ karena hṛdaye preraṇa
kṛṣṇāśraya haya, chāḍe veda-loka-dharma
yāṅre – komukoliv; kṛpā – milost; kari' – udĕlující; karena – činí; hṛdaye – v srdci; preraṇa – inspiraci; kṛṣṇa-āśraya – útočištĕ u Pána Kṛṣṇy; haya – je; chāḍe – vzdá se; veda – védských zásad; loka-dharma – společenské etikety.
„Človĕk, kterému Pán prokáže svou milost tím, že ho inspiruje ze srdce, přijme útočištĕ pouze u Pána Kṛṣṇy a zanechá následování všech védských a společenských zvyků.“
Totéž učí Pán Kṛṣṇa v Bhagavad-gītĕ (18.66):
sarva-dharmān parityajya
mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja
ahaṁ tvāṁ sarva-pāpebhyo
mokṣayiṣyāmi mā śucaḥ
„Zanech všech druhů náboženství a odevzdej se jen Mnĕ. Já tĕ osvobodím od všech druhů hříšných reakcí, neboj se.“ Tak pevnou víru v Nejvyšší Osobnost Božství je možné mít jedinĕ milostí Pána. Pán sídlí v srdci každého, a když svého oddaného osobnĕ inspiruje, oddaný nelpí na védských zásadách či společenských zvycích, ale radĕji se odevzdá transcendentální láskyplné službĕ Pánu. To je potvrzeno v následujícím verši ze Śrīmad-Bhāgavatamu (4.29.46).