Text 47
adarśanīyān api nīca-jātīn
saṁvīkṣate hanta tathāpi no mām
mad-eka-varjaṁ kṛpayiṣyatīti
nirṇīya kiṁ so ’vatatāra devaḥ
adarśanīyān – na ty, na nĕž se nemá ani pohlédnout; api – i když; nīca-jātīn – nízká třída lidí; saṁvīkṣate – zamĕří svůj milostivý pohled; hanta – bĕda; tathā api – přesto; na u – ne; mām – na mĕ; mat – mĕ; eka – jediného; varjam – odmítající; kṛpayiṣyati – udĕlí svou milost; iti – tak; nirṇīya – poté, co se rozhodl; kim – zdali; saḥ – Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu; avatatāra – sestoupil; devaḥ – Nejvyšší Osobnost Božství.
„,Bĕda, rozhodl se snad Śrī Caitanya Mahāprabhu, že sestoupí, aby osvobodil všechny vyjma mĕ? Vĕnuje svůj milostivý pohled mnoha nízkým lidem, na které se bĕžnĕ nemá ani podívat.̀“
Tento verš se nachází ve Śrī Caitanya-candrodaya-nāṭace (8.28).