Text 99
saṅkīrtana-yajñe tāṅre kare ārādhana
sei ta’ sumedhā, āra — kali-hata-jana
saṅkīrtana-yajñe – provádĕním společného zpívání; tāṅre – Śrī Caitanyi Mahāprabhua; kare – činí; ārādhana – uctívání; sei ta' – taková osoba; su-medhā – má bystrou inteligenci; āra – ostatní; kali-hata-jana – obĕti tohoto vĕku Kali.
„Každý, kdo společným zpíváním uctívá Pána Caitanyu Mahāprabhua, musí být považován za velice inteligentního. Ten, kdo to nedĕlá, musí být považován za obĕť tohoto vĕku zbavenou veškeré inteligence.“
Darebáci říkají, že si každý může vymyslet svoje vlastní náboženství, ale to se zde odsuzuje. Pokud chce být nĕkdo opravdu zbožný, musí začít zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru. Skutečný význam náboženství je uveden ve Śrīmad-Bhāgavatamu (6.3.19–22):
dharmaṁ tu sākṣād-bhagavat-praṇītaṁ
na vai vidur ṛṣayo nāpi devāḥ
na siddha-mukhyā asurā manuṣyāḥ
kutaś ca vidyādhara-cāraṇādayaḥ
svayambhūr nāradaḥ śambhuḥ kumāraḥ kapilo manuḥ
prahlādo janako bhīṣmo balir vaiyāsakir vayam
dvādaśaite vijānīmo dharmaṁ bhāgavataṁ bhaṭāḥ
guhyaṁ viśuddhaṁ durbodhaṁ yaṁ jñātvāmṛtam aśnute
etāvān eva loke ’smin puṁsāṁ dharmaḥ paraḥ smṛtaḥ
bhakti-yogo bhagavati tan-nāma-grahaṇādibhiḥ
Tyto verše uvádĕjí, že dharmu neboli náboženství nemůže vytvořit lidská bytost. Náboženství je zákon Pána, a proto je nemohou vytvořit dokonce ani velcí svĕtci, polobozi nebo siddha-mukhyové, o asurech, lidských bytostech, Vidyādharech, Cāraṇech a tak dále ani nemluvĕ. Zásady dharmy neboli náboženství sestupují skrze systém parampary počínající dvanácti osobnostmi – Pánem Brahmou, velkým svĕtcem Nāradou, Pánem Śivou, čtyřmi Kumāry, Kapilou, synem Devahūti, Svāyambhuvou Manuem, Prahlādem Mahārājem, králem Janakou, praotcem Bhīṣmou, Bali Mahārājem, Śukadevou Gosvāmīm a Yamarājem. Tĕchto dvanáct osobností zná zásady náboženství. Dharma znamená náboženské zásady, jejichž pomocí lze poznat Nejvyšší Osobnost Božství. Dharma je velmi důvĕrná, neznečištĕná hmotnými vlivy a pro obyčejného človĕka je velmi obtížnĕ pochopitelná. Pokud však nĕkdo dharmĕ opravdu porozumí, je okamžitĕ osvobozen a přemístĕn do království Boha. Bhāgavata-dharma neboli náboženský princip předložený paramparou je tou nejvyšší náboženskou zásadou. Dharma jinými slovy znamená vĕda bhakti-yogy, která začíná tím, že nováček zpívá svaté jméno Pána (tan-nāma-grahaṇādibhiḥ).
Pro tento vĕk Kali je tedy náboženskou metodou schválenou veškerými védskými písmy zpívání svatého jména Pána, jak doporučuje Caitanya-caritāmṛta (ve verši 98): kali-kāle dharma — kṛṣṇa-nāma-saṅkīrtana. Tato zásada je dále zdůraznĕna v příštím verši Caitanya-caritāmṛty, citovaném ze Śrīmad-Bhāgavatamu (11.5.32).