Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura tuto kapitolu shrnuje ve své Amṛta-pravāha-bhāṣyi takto. Po časné ranní koupeli se šel Śrī Caitanya Mahāprabhu podívat, jak byla Božstva (Jagannātha, Baladeva a Subhadrā) usazena na své tři vozy. Tomu se říká Pāṇḍu-vijaya. Král Pratāparudra tehdy vzal koštĕ se zlatou násadou a začal zametat cestu. Pán Jagannātha požádal bohyni štĕstí o svolení a pak se vydal na voze do chrámu Guṇḍici. Cesta do chrámu vedla po široké písčité pláži a po obou stranách ji lemovaly obytné domy a zahrady. Vozy po této cestĕ táhli služebníci zvaní gauḍové. Śrī Caitanya Mahāprabhu rozdĕlil svoji saṅkīrtanovou skupinu na sedm podskupin, z nichž každá mĕla dvĕ mṛdaṅgy. Dohromady tedy bylo čtrnáct mṛdaṅg. Při kīrtanu Śrī Caitanya Mahāprabhu projevoval různé příznaky transcendentální extáze a mezi Jagannāthem a Śrī Caitanyou Mahāprabhuem probíhala blažená výmĕna citů. Když se vozy dostaly na místo známé jako Balagandi, oddaní Božstvům obĕtovali jednoduché jídlo. Při této příležitosti Śrī Caitanya Mahāprabhu a Jeho oddaní na chvíli přestali tančit, aby si v nedaleké zahradĕ odpočinuli.