Text 140
citta kāḍhi’ tomā haite, viṣaye cāhi lāgāite,
yatna kari, nāri kāḍhibāre
tāre dhyāna śikṣā karāha, loka hāsāñā māra,
sthānāsthāna nā kara vicāre
citta kāḍhi' – odvrátit vĕdomí a; tomā haite – od Tebe; viṣaye – svĕtskými tématy; cāhi – chci; lāgāite – zabývat se; yatna kari – snažím se; nāri kāḍhibāre – nemohu odvést; tāre – takovému služebníkovi; dhyāna – k meditaci; śikṣā – pokyn; karāha – dáš; loka – lidé; hāsāñā – smĕjící se; māra – ubíjíš; sthāna-asthāna – vhodné či nevhodné místo; nā kara – nebereš; vicāre – v úvahu.
Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „Chtĕl bych své vĕdomí odvrátit od Tebe a pohroužit je do svĕtských činností, ale nedaří se Mi to, i když se o to snažím. Přirozenĕ tíhnu pouze k Tobĕ. Tvoje pokyny, abych o Tobĕ meditoval, jsou tedy jednoduše smĕšné. A zabíjíš Mĕ tím. To není moc dobré, když o Mnĕ uvažuješ jako o vhodném uchazeči o Tvé pokyny.“
Śrīla Rūpa Gosvāmī ve svém spisu Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.1.11) říká:
anyābhilāṣitā-śūnyaṁ
jñāna-karmādy-anāvṛtam
ānakūlyena kṛṣṇānu-
śīlanaṁ bhaktir uttamā
Čistý oddaný nemá prostor vĕnovat se mystické yoze nebo rozvoji spekulativní filosofie. Pro čistého oddaného je zcela nemožné, aby zapojil mysl do tak nežádoucích činností. A i kdyby to čistý oddaný udĕlat chtĕl, jeho mysl mu to nedovolí. To je vlastnost čistého oddaného – je transcendentální vůči veškerým plodonosným činnostem, spekulativní filosofii a mystické yogové meditaci. Gopī se proto vyjádřily takto: