Text 148
śuniyā rādhikā-vāṇī, vraja-prema mane āni,
bhāve vyākulita deha-mana
vraja-lokera prema śuni’, āpanāke ‘ṛṇī’ māni’,
kare kṛṣṇa tāṅre āśvāsana
śuniyā – po vyslechnutí; rādhikā-vāṇī – výroků Śrīmatī Rādhārāṇī; vraja-prema – na lásku ve Vradži; mane āni – vzpomínající; bhāve – v této extázi; vyākulita – velmi rozrušený; deha-mana – na tĕle i na mysli; vraja-lokera – obyvatel Vrindávanu; prema śuni' – když slyšel o láskyplných vztazích; āpanāke – osobnĕ; ṛṇī māni' – cítící se nesmírnĕ zadlužený; kare – činí; kṛṣṇa – Pán Kṛṣṇa; tāṅre – Jí; āśvāsana – uklidnĕní.
Vyslechnutí výroků Śrīmatī Rādhārāṇī v Pánu Kṛṣṇovi probudilo lásku k vrindávanským obyvatelům a Jeho tĕlo i mysl byly velmi rozrušené. Když slyšel o jejich lásce k Nĕmu, cítil se jim být trvale zadlužený. Kṛṣṇa potom začal Śrīmatī Rādhārāṇī uklidňovat následujícími slovy: