Text 167
aṣṭa ‘sāttvika’, harṣādi ‘vyabhicārī’ yāṅra
‘sahaja prema’, viṁśati ‘bhāva’-alaṅkāra
aṣṭa – osm; sāttvika – transcendentálních příznaků; harṣa-ādi – jako je radost; vyabhicārī – charakteristické rysy; yāṅra – jejichž; sahaja prema – přirozená láska; viṁśati – dvacet; bhāva – extáze; alaṅkāra – ozdob.
„Mezi transcendentální ozdoby tĕla Śrīmatī Rādhārāṇī patří osm sāttvik neboli transcendentálních příznaků, třicet tři vyabhicārī-bhāv počínaje harṣou neboli radostí v přirozené lásce a dvacet bhāv neboli extatických emocionálních ozdob.“
Třicet tři vyabhicārī-bhāv neboli tĕlesných příznaků, které se projevují v extatické lásce, je: (1) nirveda, lhostejnost; (2) viṣāda, mrzutost; (3) dainya, pokora; (4) glāni, pocit provinilosti; (5) śrama, únava; (6) mada, bláznivost; (7) garva, pýcha; (8) śaṅkā, pochyba; (9) trāsa, šok; (10) āvega, silné emoce; (11) unmāda, šílenství; (12) apasmāra, zapomnĕtlivost; (13) vyādhi, nemoc; (14) moha, zmatenost; (15) mṛti, smrt; (16) ālasya, lenost; (17) jāḍya, ochromenost; (18) vrīḍā, stud; (19) avahitthā, utajování; (20) smṛti, vzpomínání; (21) vitarka, hádka; (22) cintā, rozjímání; (23) mati, pozornost; (24) dhṛti, shovívavost; (25) harṣa, radost; (26) autsukya, dychtivost; (27) augrya, násilí; (28) amarṣa, hnĕv; (29) asūyā, žárlivost; (30) cāpalya, nestoudnost; (31) nidrā, spánek; (32) supti, hluboký spánek a (33) prabodha, probuzení.